První projev Merze v parlamentu: Německo musí pomáhat! Ve hře je mírové uspořádání Evropy
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, a Německo tak musí pomáhat v obraně proti ruské agresi, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Berlín podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o destabilizaci kontinentu a ke své obraně vybuduje nejsilnější konvenční armádu v Evropě. V projevu Merz slíbil také hospodářské oživení i to, že omezí nelegální migraci v souladu s pravidly Evropské unie.
Úvod vládního prohlášení Merz věnoval válce na Ukrajině. „Nejsme účastníkem války a ani jím nebudeme... Ale nejsme ani nezúčastněnou třetí stranou nebo neutrálním zprostředkovatelem,“ zdůraznil kancléř. Ve válce, kterou před více než třemi lety rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina, se podle Merze rozhoduje o mírovém uspořádání Evropy. Ukrajině se proto podle něj od Německa dostane podpory. V projevu ocenil jako „příkladnou a historickou“ reakci svého předchůdce ve funkci Olafa Scholze, který byl kancléřem v době začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko podle Merze porušilo všechna pravidla, která vznikla po druhé světové válce. Ruský stát a jeho pomahači podle něj vraždí v mnoha evropských městech, podnikají kybernetické útoky, ničí kabely na dně moří. Proti všem pokusům o destabilizaci Evropy ale Německo rozhodně vystoupí, slíbil Merz. Předpokladem zachování míru v Evropě je podle něj i silná německá armáda. V prohlášení slíbil, že jeho vláda vynaloží všechny nutné finanční prostředky, aby z německého bundeswehru vytvořila nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Postavil se i za Izrael
Spojencům Merz slíbil, že Německo bude pod jeho vedením spolehlivým a předvídatelným partnerem a bude úzce spolupracovat s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota. „Je nanejvýš důležité, aby se politický Západ nenechal rozdělit,“ uvedl.
„Bezpečnost a existence státu Izrael je a zůstane německým státním zájmem,“ prohlásil rovněž Merz. Ujistil, že Německo stojí „nezlomně na straně Izraele“. Zároveň vyzval ke zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, ve kterém Izrael od útoku z října 2023 vede válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Boje si vyžádaly přes 50 000 obětí.
Slova o „lokomotivě růstu“
Část projevu věnoval Merz hospodářské situaci Německa, které dva roky po sobě nezaznamenalo hospodářský růst. Podpořit ho chce nová vláda daňovými úlevami, investicemi do infrastruktury a snížením byrokratické zátěže. „Můžeme se vlastními silami opět stát lokomotivou růstu, na niž se svět dívá s obdivem,“ prohlásil kancléř. Pomoci k růstu ekonomiky, která je největší v Evropě a na níž je závislá i řada českých podniků, by podle něj mohly další obchodní dohody EU. Vyhnout se chce Merz prodlužování obchodního sporu se Spojenými státy.
Německo je podle kancléře přistěhovaleckou zemí, nové pracovní síly potřebuje, ale nelegální migraci je třeba omezit. „Připustili jsme příliš mnoho neřízené imigrace a příliš málo kvalifikované migrace na náš pracovní trh a především do našich sociálních systémů,“ řekl Merz. Nová vláda nicméně podle něj hodlá postupovat vždy v souladu s pravidly Evropské unie. Slíbil také více deportací.
Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Merz se stal desátým spolkovým kancléřem minulý týden v úterý. Stojí v čele vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která byla hlavní silou předchozí vlády.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.