Obavy z ruské agrese: Finsko zvýší věkovou hranici armádních záložníků na 65 let
Finská vláda hodlá zvýšit horní věkovou hranici pro armádní záložníky na 65 let. Počet rezervistů se má do roku 2031 zvýšit o 125 000. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na sdělení vlády. Vláda svůj záměr oznámila v době napjatých vztahů se sousedním Ruskem a dva roky po přistoupení Finska k NATO.
Finové, kteří jsou povinni vykonávat vojenskou službu, zůstávají součástí záloh do 50 let, pokud byli řadovými vojáky. Poddůstojníci a důstojníci zůstávají v záloze do 60 let.
„Obranná schopnost Finska je založena na všeobecné branné povinnosti, vycvičených zálohách a silné vůli bránit zemi,“ zdůraznil ve svém dnešním prohlášení finský ministr obrany Antti Häkkänen.
Ve Finsku, které má zhruba 5,6 milionu obyvatel, je v současnosti asi 900 000 záložníků. Všichni muži jsou přitom povinni vykonávat vojenskou službu od 18 let.
„Zvýšením maximálního věku záložníků dáváme více lidem možnost zapojit se do obrany státu... Silnější zálohy posílí bezpečnost Finska,“ uvedl ministr Häkkänen. Velikost zálohy se má během pětiletého přechodného období zvýšit o přibližně 125.000 branců, aby do roku 2031 dosáhla jednoho milionu lidí, uvádí se v prohlášení. Vládní návrh má být po konzultacích předložen parlamentu.
„Toto je pro spojence v NATO důkaz, že Finsko se při vstupu do NATO nezastavilo, ale bere posilování své národní obrany velmi vážně,“ řekl Häkkänen ve veřejnoprávní televizi YLE.
Finsko, které má 1340 kilometrů dlouhou společnou hranici s Ruskem, ukončilo desetiletí vojenské neangažovanosti a v dubnu 2023 vstoupilo do Severoatlantické aliance.
V prosinci 2023 Finsko hranici s Ruskem uzavřelo, protože podezřívalo Moskvu z organizování příchodu migrantů s cílem severskou zemi destabilizovat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v reakci na rozsáhlý ruský vzdušný útok vyjádřil podporu Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak uvedl, že s Macronem telefonicky hovořil o koordinaci dalších kroků s cílem zajistit „adekvátní reakci“. Ruské síly podle ukrajinské armády v noci na dnešek vyslaly na Ukrajinu nejméně 805 dronů a 13 raket. Podle médií jde o největší vzdušný útok od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Mé myšlenky jsou s oběťmi, jejich milovanými a s Ukrajinou a ukrajinským lidem,“ napsal Macron na síti X. „Po boku Ukrajiny budeme i nadále dělat vše, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Francie patří mezi klíčové členy evropské koalice, která v koordinaci s USA a Ukrajinou chystá podobu bezpečnostních záruk pro napadenou zemi v případě dohody o příměří či míru. „Poprvé od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu Rusové udeřili na sídlo naší vlády v samém centru města Kyjeva. Následky můžete vidět. Požár na 800 čtverečních metrech byl uhašen,“ hlásí se ze svého poničeného pracoviště ukrajinská ministerská předsedkyně Julija Svyrydenková. „Vypadá to, že Rusko nehledá mír a není připravené k vyjednávání. Apelujeme na naše partnery, aby pomohli uzavřít naše nebe. Zesilme sankce proti Rusku. Vytvořme systém bezpečnostních záruk,“ apeluje premiérka. Ruští vojáci dobyli vesnici Choroše v ukrajinské jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti, uvádí ruská agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu. Ukrajinská armáda se zatím k nejnovějšímu ruskému oznámení nevyjádřila.
