Nerostná dohoda na spadnutí: Kyjev získal významný ústupek, podpis se ale znovu komplikuje
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Ale dohoda na poslední chvíli narazila na problémy a její podpis není jistý, napsal odpoledne server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje na obou stranách.
Spor se vede o to, co vlastně bylo dohodnuto během maratonských vyjednávání v posledních hodinách. USA podle agentury Reuters chtějí, aby Ukrajina kromě vlastní dohody o nerostném bohatství podepsala také další dva dokumenty, které však podle Kyjeva ještě vyžadují další rozpracování.
Kyjev podle FT získal od Trumpovy administrativy významný ústupek, a sice že jako příspěvek USA se bude počítat pouze budoucí vojenská pomoc zemi, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Kvůli podpisu dohody s americkým ministrem financí Stevem Bessentem odletěla do Washingtonu vicepremiérka Svyrydenková. Problémy však nastaly, když Bessentův tým uvedl, že by měla „být připravena podepsat všechny dohody, anebo se vrátit domů“.
Američané chtějí, aby Ukrajinci podepsali jak rámcovou dohodu, tak podrobnou dohodu o investičním fondu, uvedli podle listu dva ukrajinští představitelé. Naopak podle zdroje obeznámeného s myšlením americké strany nebyla jednání uzavřena, protože se Ukrajina snažila přehodnotit podmínky dohodnuté o víkendu, a tak se američtí představitelé obávají, že by vedlo ke snížení transparentnosti a závaznosti. Dohoda by však prý stále mohla být podepsána již dnes, pokud by se Ukrajina vrátila k původním podmínkám. „Spojené státy jsou odhodlány k rychlému uzavření této zásadní dohody a k zajištění trvalého míru na Ukrajině,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí.
Ukrajinci podle nejmenovaných zdrojů FT tvrdí, že americká informace je nepřesná a že dnes nemohou podepsat oba dokumenty, protože dohodu o fondu musí před podpisem ratifikovat parlament. USA „nebudou s ničím spokojené“, vyjádřil dnes frustraci jeden z ukrajinských vyjednávačů. „Jsme připraveni podepsat rámcovou dohodu ještě dnes,“ uvedl a odhadl, že šance na podpis jsou jen o málo lepší než „půl na půl“, napsaly FT.
Podle Trumpa splátka za vojenskou pomoc
Spojené státy s Ukrajinou před dvěma týdny podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Šmyhal nicméně před dvěma dny uvedl, že dřívější americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ uvedl poté, co v USA jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za „skutečnou partnerskou dohodu“.
K uzavření dohody byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se za Bidenovy administrativy postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Washington také obnovil komunikaci s Moskvou.
Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici k jeho úsilí uvádějí, že až příliš vychází vstříc ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
