Nerostná dohoda na spadnutí: Kyjev získal významný ústupek, podpis se ale znovu komplikuje
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Ale dohoda na poslední chvíli narazila na problémy a její podpis není jistý, napsal odpoledne server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje na obou stranách.
Spor se vede o to, co vlastně bylo dohodnuto během maratonských vyjednávání v posledních hodinách. USA podle agentury Reuters chtějí, aby Ukrajina kromě vlastní dohody o nerostném bohatství podepsala také další dva dokumenty, které však podle Kyjeva ještě vyžadují další rozpracování.
Kyjev podle FT získal od Trumpovy administrativy významný ústupek, a sice že jako příspěvek USA se bude počítat pouze budoucí vojenská pomoc zemi, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Kvůli podpisu dohody s americkým ministrem financí Stevem Bessentem odletěla do Washingtonu vicepremiérka Svyrydenková. Problémy však nastaly, když Bessentův tým uvedl, že by měla „být připravena podepsat všechny dohody, anebo se vrátit domů“.
Američané chtějí, aby Ukrajinci podepsali jak rámcovou dohodu, tak podrobnou dohodu o investičním fondu, uvedli podle listu dva ukrajinští představitelé. Naopak podle zdroje obeznámeného s myšlením americké strany nebyla jednání uzavřena, protože se Ukrajina snažila přehodnotit podmínky dohodnuté o víkendu, a tak se američtí představitelé obávají, že by vedlo ke snížení transparentnosti a závaznosti. Dohoda by však prý stále mohla být podepsána již dnes, pokud by se Ukrajina vrátila k původním podmínkám. „Spojené státy jsou odhodlány k rychlému uzavření této zásadní dohody a k zajištění trvalého míru na Ukrajině,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí.
Ukrajinci podle nejmenovaných zdrojů FT tvrdí, že americká informace je nepřesná a že dnes nemohou podepsat oba dokumenty, protože dohodu o fondu musí před podpisem ratifikovat parlament. USA „nebudou s ničím spokojené“, vyjádřil dnes frustraci jeden z ukrajinských vyjednávačů. „Jsme připraveni podepsat rámcovou dohodu ještě dnes,“ uvedl a odhadl, že šance na podpis jsou jen o málo lepší než „půl na půl“, napsaly FT.
Podle Trumpa splátka za vojenskou pomoc
Spojené státy s Ukrajinou před dvěma týdny podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Šmyhal nicméně před dvěma dny uvedl, že dřívější americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ uvedl poté, co v USA jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za „skutečnou partnerskou dohodu“.
K uzavření dohody byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se za Bidenovy administrativy postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Washington také obnovil komunikaci s Moskvou.
Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici k jeho úsilí uvádějí, že až příliš vychází vstříc ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.
Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.
Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.
„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.
Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.
