Nerostná dohoda na spadnutí: Kyjev získal významný ústupek, podpis se ale znovu komplikuje
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Ale dohoda na poslední chvíli narazila na problémy a její podpis není jistý, napsal odpoledne server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje na obou stranách.
Spor se vede o to, co vlastně bylo dohodnuto během maratonských vyjednávání v posledních hodinách. USA podle agentury Reuters chtějí, aby Ukrajina kromě vlastní dohody o nerostném bohatství podepsala také další dva dokumenty, které však podle Kyjeva ještě vyžadují další rozpracování.
Kyjev podle FT získal od Trumpovy administrativy významný ústupek, a sice že jako příspěvek USA se bude počítat pouze budoucí vojenská pomoc zemi, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Kvůli podpisu dohody s americkým ministrem financí Stevem Bessentem odletěla do Washingtonu vicepremiérka Svyrydenková. Problémy však nastaly, když Bessentův tým uvedl, že by měla „být připravena podepsat všechny dohody, anebo se vrátit domů“.
Američané chtějí, aby Ukrajinci podepsali jak rámcovou dohodu, tak podrobnou dohodu o investičním fondu, uvedli podle listu dva ukrajinští představitelé. Naopak podle zdroje obeznámeného s myšlením americké strany nebyla jednání uzavřena, protože se Ukrajina snažila přehodnotit podmínky dohodnuté o víkendu, a tak se američtí představitelé obávají, že by vedlo ke snížení transparentnosti a závaznosti. Dohoda by však prý stále mohla být podepsána již dnes, pokud by se Ukrajina vrátila k původním podmínkám. „Spojené státy jsou odhodlány k rychlému uzavření této zásadní dohody a k zajištění trvalého míru na Ukrajině,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí.
Ukrajinci podle nejmenovaných zdrojů FT tvrdí, že americká informace je nepřesná a že dnes nemohou podepsat oba dokumenty, protože dohodu o fondu musí před podpisem ratifikovat parlament. USA „nebudou s ničím spokojené“, vyjádřil dnes frustraci jeden z ukrajinských vyjednávačů. „Jsme připraveni podepsat rámcovou dohodu ještě dnes,“ uvedl a odhadl, že šance na podpis jsou jen o málo lepší než „půl na půl“, napsaly FT.
Podle Trumpa splátka za vojenskou pomoc
Spojené státy s Ukrajinou před dvěma týdny podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Šmyhal nicméně před dvěma dny uvedl, že dřívější americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ uvedl poté, co v USA jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za „skutečnou partnerskou dohodu“.
K uzavření dohody byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se za Bidenovy administrativy postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Washington také obnovil komunikaci s Moskvou.
Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici k jeho úsilí uvádějí, že až příliš vychází vstříc ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
