Ruský útok na Sumy: 90 zraněných, z toho 17 dětí! Ministr: Moskva mluví o míru a brutálně útočí
Ruský raketový útok na Sumy si dnes vyžádal kolem 90 zraněných, z toho 17 dětí. Na platformě telegram to dnes večer uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Radnice města na severovýchodě Ukrajiny ve své poslední aktualizaci píše, že lékařskou pomoc vyhledalo 94 lidí, z toho 23 dětí. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sice Rusko mluví o míru, ale zároveň nadále útočí na civilisty.
Raketový úder na město začal přibližně ve 14:00 hodin místního času (13:00 SEČ), následovala exploze a požár, napsala městská rada na telegramu. Podle oblastní prokuratury útok směřoval na hustě obydlenou část města. Úřad zahájil vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů.
„Nepřítel dnes zaútočil na průmyslový objekt. Poškozen byl obytný sektor a infrastruktura města, včetně dětských zařízení a nemocnice,“ napsal úřadující starosta města Kobzar.
Podle šéfa Sumské oblasti Volodymyra Arťucha utrpělo škody několik výškových obytných budov a škola. „Děti byly v ochranném prostoru, nyní je evakuují, všechny jsou živy a zdrávy,“ řekl krátce po útoku oblastní šéf na videu zveřejněném na facebooku.
Město Sumy se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků se stává opakovaně.
Ruský úder na Sumy přichází v době snah Spojených států o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Zástupci USA dnes jednají se svými ruskými protějšky v Rijádu, následně mají vést Spojené státy rozhovory také s Ukrajinou. Kyjev dříve přijal americký návrh na 30denní příměří. Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu, nicméně Rusko i Ukrajina nadále podnikají údery na nepřítele za pomoci dronů i raket, neustaly ani pozemní boje na frontě.
„Moskva mluví o míru, zatímco provádí brutální údery na hustě obydlené oblasti ve velkých ukrajinských městech,“ napsal na X ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. „Místo planých prohlášení o míru musí Rusko přestat bombardovat naše města a ukončit válku proti civilistům,“ dodal s tím, že jakékoliv diplomatické jednání s Moskvou musí být podpořeno „palebnou silou, sankcemi a nátlakem“.
Rusko vede celoplošnou válku proti Ukrajině už déle než tři roky. Moskva i Kyjev popírají, že by cílily na civilisty, ale zemřely jich už tisíce, naprostá většina z obětí jsou Ukrajinci, napsala už dříve agentura Reuters.
Ukrajinská protiletecká obrana od pátečního večera zneškodnila 68 z 91 bezpilotních letounů, kterými ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Oznámila to dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská armáda.
Ukrajina zaznamenala zásahy ruskými drony na osmi místech, v dalších čtyřech lokalitách dopadly trosky sestřelených letounů, píše Ukrinform.
Na Ukrajině od začátku války v roce 2022 trpí některé regiony nedostatkem pitné vody, na vině je ničení vodovodní infrastruktury. Nejvíce zasaženy jsou regiony na jihu a východě země. Situace v zemi je nerovnoměrná. Ve střední a západní Ukrajině je přístup k vodě obecně stabilní, ale ve frontových oblastech a čerstvě osvobozených komunitách čelí lidé obrovským problémům. ČTK to řekli zástupci neziskových organizací a vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Podle něj je obnova vodní infrastruktury jednou z hlavních priorit.
„Rakety a ostřelování zničily vodohospodářskou infrastrukturu, některé rodiny mají vodu jen pár hodin denně nebo jsou odkázány na dovoz v cisternách,“ řekla Halyna Bilak z neziskové organizace CARE. Podle Oleny Budagovské z Člověka v tísni voda, sanitace a hygiena zůstávají mezi nejčastěji hlášenými nenaplněnými potřebami. Nedostupnost vody prostřednictvím vodovodní sítě podle nich navíc vytváří další finanční zátěž, protože lidé musí vodu kupovat od soukromých poskytovatelů.
Postižené regiony, na které se neziskové organizace a česká pomoc zaměřují, jsou kupříkladu Charkovská, Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Problémy s nedostatkem pitné vody postihují také okupovaná území Ukrajiny, kam ale neziskové organizace nemají přístup.
Dobré ráno, drazí čtenáři.
Bělorusko by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohlo propustit stovky politických vězňů, které tamní režim zadržuje. Trump o této záležitosti hovořil s autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, kterého označil za velmi váženého muže, napsala v noci na dnešek agentura Reuters.
Bělorusko z politických důvodů vězní asi 1400 lidí. "Věřím, že se chystají propustit mnoho z těch 1400," řekl Trump v pátek novinářům v Bílém domě. Poznamenal, že by se tak mohlo stát v dohledné době.
