Rusko po hovoru Trumpa a Putina: Obří útok na Ukrajinu! Přibývají nesrovnalosti, Kreml lhal?
Rusko a Ukrajina se obviňují z nočních vzdušných útoků na svá území. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem. Později mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda sestřelila sedm vlastních dronů.
Děje se tak poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý při telefonickém hovoru shodli na pozastavení útoků na energetické objekty, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto částečné příměří podpořil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff později stanici Fox News řekl, že příměří se má týkat energetiky a infrastruktury obecně.
Zelenskyj už v noci informoval, že v ukrajinském vzdušném prostoru je kolem 40 ruských dronů, proti kterým zasahuje protivzdušná obrana. „Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ uvedl na síti X. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal ukrajinský prezident. „Bylo by správné, aby svět reagoval odmítnutím jakýchkoliv Putinových pokusů o prodloužení války,“ dodal Zelenskyj.
Museli evakuovat dvě nemocnice
Ukrajinské letectvo ráno na telegramu oznámilo, že Rusové nakonec v noci vyslali na Ukrajinu 145 dronů, dvě balistické střely Iskander-M, čtyři protiletadlové řízené rakety S-300. Sedm desítek dronů podle něj protivzdušná obrana sestřelila, přes padesát strojů, které popisuje jako imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se letectvo nezmiňuje. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.
Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěl zranění šedesátiletý muž a několik domů bylo poškozeno, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.
V Rusku hořelo v ropném skladu
Ruské ministerstvo obrany mezitím ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.
Úřady v ruském Krasnodarském kraji podle Reuters uvedly, že útok ukrajinského dronu vyvolal malý požár v ropném skladu poblíž vesnice Kavkazskaja, přičemž nikdo nebyl zraněn. Ruská služba BBC ale s odvoláním na operační velitelství Krasnodarského kraje píše, že se požár ve skladu pohonných hmot v tomto regionu zvětšil a uhasit se ho snaží 179 lidí. BBC také upozornila, že Krasnodarský kraj není ve výčtu regionů, nad kterými ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany sestřelila drony.
Rusko tvrdí, že sestřelilo vlastní drony
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS prohlásil, že ruská armáda po hovoru politiků sestřelila sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany krátce před tím oznámilo, že stroje už byly ve vzduchu, když přišel Putinův rozkaz k zastavení útoků.
Ruské ministerstvo obrany na telegramu nařklo Kyjev z provokace s cílem „narušit mírové iniciativy prezidenta USA“, jako důvod uvedlo ukrajinský útok na energetickou infrastrukturu. Kreml podle Peskova útoky považuje za sabotáž dohody o částečném příměří. „Informace o rozkazu ruského prezidenta (o zastavení úderů na energetická zařízení) byly široce dostupné v době, kdy tyto útoky začaly. A kyjevský režim neudělal nic pro jejich zrušení,“ pronesl Peskov.
Pistorius: Dohoda nic neznamená
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl Trump s Putinem, nic neznamená. „A mimochodem jsme viděli, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly,“ uvedl ministr. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
„Vzhledem k tomu, že Rusové několik hodin po telefonátu Trump - Putin bombardovali ukrajinskou nemocnici, je zřejmě jediným reálným výsledkem jednání závěr, že si ruští a američtí sportovci zahrají hokej. Ukončení války do 24 hodin se zatím Trumpovi bohužel nedaří,“ reagoval dnes poslanec STAN Martin Exner.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) z telefonátu amerického prezidenta Trumpa s ruským protějškem Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že Moskvě nelze věřit. „Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekla Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Konec pomoci pro Ukrajinu?
Server Meduza mezitím upozornil, že zatímco tisková služba Kremlu po jednání mezi Putinem a Trumpem informovala, že ruský prezident požadoval úplné zastavení vojenské pomoci a konec poskytování zpravodajských informací Kyjevu coby klíčovou podmínku pro zahájení mírového urovnání, Trump tuto informaci nepotvrdil. Šéf Bílého domu v rozhovoru se stanicí Fox News řekl: „Mluvili jsme o spoustě věcí, ale nediskutovali jsme o pomoci.“
Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.
Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.
USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.
USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.
Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.
Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.
„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.
