Konec války podle Putina? Nemožné podmínky, je to diplomatická klička, vidí jasně experti
Ruský prezident Vladimír Putin souhlasí s tím, že by mezi jeho zemí a Ukrajinou mohlo zavládnout 30denní příměří. Zdůraznil ale, že existují jisté „nuance“ a musí být nejprve odstraněny „základní příčiny konfliktu“. Co to ale vlastně znamená? Podle komentátorů z celého světa je to vlastně jen diplomatický obrat, kdy Putin nechce říkat jasné ano či ne - a toto prohlášení je právě NE převlečené za ANO.
„Souhlasíme s návrhem na zastavení nepřátelství, ale mělo by to vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny této krize,“ řekl Vladimír Putin na tiskové konferenci po setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Měsíční příměří je tak podle komentátorů na BBC podmíněno věcmi, které ale vlastně nelze splnit.
Překážky: Suverenita, Zelenskyj i NATO
Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale připomíná, že jedna ze „základních příčin“ je podle Putina údajná expanze NATO. Která se ale nekonala. Ruskému prezidentovi obecně vadila i samotná ukrajinská suverenita.
Suverenita Ukrajiny je překážkou i podle ruského redaktora Vitaliho Ševčenka. „Nedávná historie naznačuje, že pro prezidenta Putina mezi tyto základní příčiny patří samotná existence Ukrajiny jako suverénního státu, který může provádět svou vlastní politiku doma i v zahraničí,“ uvádí.
Odborníci tím mimo jiné naznačují, že se jedná z Putinovy strany jen o diplomatickou kličku, aby si neznepřátelil americkou stranu, která příměří navrhla, je nyní poměrně nakloněna Rusku a která zmiňuje i možné uvolnění sankcí, což by mimo jiné otevřelo finanční trhy a do země umožnila návrat některých obchodů. „Přímé ne by narušilo vztahy mezi Kremlem a Bílým domem. Vztahy, které se teprve nedávno začaly zlepšovat, v posledních týdnech do značné míry fungovaly ve prospěch Moskvy,“ konstatuje další z expertů Liza Fokht. Dodává, že jasné ano by zase mohlo oslabit pozici Ruska na bojišti.
CNN zase zmiňuje jako základní příčinu také stávající vládu na Ukrajině a tedy prezidentství Volodomyra Zelenského.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
„Vypadalo to, že Putinova silně odmítaná podpora americkému návrhu na příměří má dát Washingtonu najevo dobrou vůli a otevřít dveře k dalším rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale jen to množství vysvětlení, kterých se Putin dožadoval, a podmínek, které navrhl, aby bylo možné dát Moskvě ujištění, zřejmě rychlé příměří vylučují,“ napsala agentura Reuters.
Prezident Donald Trump se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Během schůzky poznamenával, že věří, že je „v Rusku všechno v pořádku“ a že doufá, že „udělají správnou věc“.
Podle Trumpa je válka na Ukrajině obrovsky nákladná pro celé Spojené státy a zmínil, že by se rád setkal s prezidentem Putinem. „Ale musíme to mít rychle za sebou,“ dodal.
Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala dnes agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. „Nebylo ale úplné,“ uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. „Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl americký prezident podle AFP.
A co Kursk?
Během tiskové konference Putin zmiňoval, že mu v případě příměří vadí představa, že by z Kurské oblasti v tom případě zmizeli ukrajinští vojáci, ale bez trestu za to, že v jeho zemi páchali zločin. Příměří by podle nich nyní Ukrajině pomohlo vzhledem k tomu, že si Rusko své území pomalu ukrajuje zpět.
„Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř 2000 kilometrů,“ řekl podle TASS Putin. „Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?“ pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, „kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří“. Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky,“ řekl.
Podle odborníků samotná Putinova slova naznačují, že je Rusko PROTI příměří a zní to i od poradce Putina, jak zmiňuje ukrajinský server The Kyiv Independent.
Jurij Ušakov označil návrh amerického příměří za „úlevu pro ukrajinskou armádu“ a dočasný oddych, aby se mohla mobilizovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské stanovisko k návrhu na příměří nezveřejnil.
Moskva oznámila zadržení střelce na generála Alexejeva, rozvědčíka z GRU. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu. Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že útočník pracoval na pokyn ukrajinských tajných služeb, Kyjev už dříve účast na pokusu o atentát na Alexejeva popřel.
„Za pomoci partnerů ze Spojených arabských emirátů byl v Dubaji zadržen a ruské straně předán ruský občan Ljubomir Korba, narozený v roce 1960, který byl přímým vykonavatelem zločinu,“ uvedla FSB a dodala, že identifikovala jeho komplice, rovněž občany Ruska. Jedná se podle ní o muže jménem Viktor Vasin, jehož bezpečnostní složky zadržely v Moskvě, a Zinajdu Serebrickou, která podle FSB odjela na Ukrajinu.
Pátrání po organizátorech pokusu o atentát pokračuje, uvedla podle Interfaxu ruská tajná služba. Server Kommersant už v sobotu s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že se v případu objevili první dva podezřelí a čeká je výslech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil uvalení sankcí na společnosti vyrábějící součástky používané v ruských střelách či dronech, které invazní armáda používá při útocích na Ukrajinu. Připomněl rozsáhlý ruský vzdušný útok na jeho zemi v noci na sobotu, při němž Rusové podle něj zaútočili více než 400 bezpilotními letouny a téměř 40 střelami různého typu.
„Výroba těchto zbraní by byla nemožná bez kritických zahraničních součástek, které Rusové nadále získávají obcházením sankcí. Zavádíme nové sankce právě proti takovým společnostem - dodavatelům komponentů, ale i výrobcům střel a dronů,“ uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident s poznámkou, že podepsal příslušný dekret.
Druhý výnos podle Zelenského zavádí sankce proti ruskému finančnímu sektoru a týká se například společností, jejichž prostřednictvím jsou prováděny platby za dodávky součástek do ruských střel a dronů. „Sankce byly uvaleny také na agentury, které podporují ruských trh s kryptoměnami,“ napsal Zelenskyj. „Některá z těchto rozhodnutí budou zahrnuta ve 20. sankčním balíku Evropské unie, který je v závěrečné fázi,“ doplnil.
Ruské útoky na Ukrajinu: 93. samostatná mechanizovaná brigáda Ukrajiny Cholodnyj Jar poskytla fotografie poškozené bytovky a zkázy na ulici v ukrajinském Kramatorsku po ruském nočním leteckém útoku v Doněcké oblasti.
