Konec války podle Putina? Nemožné podmínky, je to diplomatická klička, vidí jasně experti
Ruský prezident Vladimír Putin souhlasí s tím, že by mezi jeho zemí a Ukrajinou mohlo zavládnout 30denní příměří. Zdůraznil ale, že existují jisté „nuance“ a musí být nejprve odstraněny „základní příčiny konfliktu“. Co to ale vlastně znamená? Podle komentátorů z celého světa je to vlastně jen diplomatický obrat, kdy Putin nechce říkat jasné ano či ne - a toto prohlášení je právě NE převlečené za ANO.
„Souhlasíme s návrhem na zastavení nepřátelství, ale mělo by to vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny této krize,“ řekl Vladimír Putin na tiskové konferenci po setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Měsíční příměří je tak podle komentátorů na BBC podmíněno věcmi, které ale vlastně nelze splnit.
Překážky: Suverenita, Zelenskyj i NATO
Diplomatický zpravodaj v Kyjevě James Landale připomíná, že jedna ze „základních příčin“ je podle Putina údajná expanze NATO. Která se ale nekonala. Ruskému prezidentovi obecně vadila i samotná ukrajinská suverenita.
Suverenita Ukrajiny je překážkou i podle ruského redaktora Vitaliho Ševčenka. „Nedávná historie naznačuje, že pro prezidenta Putina mezi tyto základní příčiny patří samotná existence Ukrajiny jako suverénního státu, který může provádět svou vlastní politiku doma i v zahraničí,“ uvádí.
Odborníci tím mimo jiné naznačují, že se jedná z Putinovy strany jen o diplomatickou kličku, aby si neznepřátelil americkou stranu, která příměří navrhla, je nyní poměrně nakloněna Rusku a která zmiňuje i možné uvolnění sankcí, což by mimo jiné otevřelo finanční trhy a do země umožnila návrat některých obchodů. „Přímé ne by narušilo vztahy mezi Kremlem a Bílým domem. Vztahy, které se teprve nedávno začaly zlepšovat, v posledních týdnech do značné míry fungovaly ve prospěch Moskvy,“ konstatuje další z expertů Liza Fokht. Dodává, že jasné ano by zase mohlo oslabit pozici Ruska na bojišti.
CNN zase zmiňuje jako základní příčinu také stávající vládu na Ukrajině a tedy prezidentství Volodomyra Zelenského.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
„Vypadalo to, že Putinova silně odmítaná podpora americkému návrhu na příměří má dát Washingtonu najevo dobrou vůli a otevřít dveře k dalším rozhovorům s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale jen to množství vysvětlení, kterých se Putin dožadoval, a podmínek, které navrhl, aby bylo možné dát Moskvě ujištění, zřejmě rychlé příměří vylučují,“ napsala agentura Reuters.
Prezident Donald Trump se setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Během schůzky poznamenával, že věří, že je „v Rusku všechno v pořádku“ a že doufá, že „udělají správnou věc“.
Podle Trumpa je válka na Ukrajině obrovsky nákladná pro celé Spojené státy a zmínil, že by se rád setkal s prezidentem Putinem. „Ale musíme to mít rychle za sebou,“ dodal.
Trump nabídl mírný optimismus ohledně Putinova prohlášení, napsala dnes agentura AP. Šéf Bílého domu vyjádření ruského prezidenta označil za slibné. „Nebylo ale úplné,“ uvedl Trump na začátek setkání v Bílém domě se šéfem NATO Markem Ruttem. „Mnoho detailů konečné dohody bylo projednáno. Teď uvidíme, zda tam Rusko je. A pokud není, bude to pro svět okamžik velkého zklamání,“ řekl americký prezident podle AFP.
A co Kursk?
Během tiskové konference Putin zmiňoval, že mu v případě příměří vadí představa, že by z Kurské oblasti v tom případě zmizeli ukrajinští vojáci, ale bez trestu za to, že v jeho zemi páchali zločin. Příměří by podle nich nyní Ukrajině pomohlo vzhledem k tomu, že si Rusko své území pomalu ukrajuje zpět.
„Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu? A je to téměř 2000 kilometrů,“ řekl podle TASS Putin. „Kdo bude vydávat rozkazy k zastavení bojových akcí?“ pokračoval šéf Kremlu a vznesl dotaz, „kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří“. Jsou to podle něj otázky, které vyžadují pečlivé prozkoumání na obou stranách. „Podporujeme ale myšlenku ukončení tohoto konfliktu mírovými prostředky,“ řekl.
Podle odborníků samotná Putinova slova naznačují, že je Rusko PROTI příměří a zní to i od poradce Putina, jak zmiňuje ukrajinský server The Kyiv Independent.
Jurij Ušakov označil návrh amerického příměří za „úlevu pro ukrajinskou armádu“ a dočasný oddych, aby se mohla mobilizovat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ruské stanovisko k návrhu na příměří nezveřejnil.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
