Česko získá z rozpočtu EU 4,7 miliardy: Peníze půjdou na zapojení firem do obnovy Ukrajiny
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.
Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Naše firmy jsou na Ukrajině aktivní v mnoha oblastech, například se významně podílejí na obnově energetické soustavy, dodáváme úpravny vod do Dněpropetrovské oblasti nebo vybavení pro operační sály ve Lvově, Kyjevě či Charkově. Úspěch českého průmyslu přináší růst nejen našim podnikatelům, ale pomáhá i naší ekonomice,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Na první program poskytne EU 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) ve formě záruk na bankovní úvěry. Týká se především obnovy ukrajinské energetiky. Dalších asi 850 milionů korun na úvěrové financování pro české firmy plánují poskytnout ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí.
Program je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) výsledkem spolupráce jeho úřadu a Národní rozvojové banky (NRB). Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) doplnil, že jeho resort zajistí většinový podíl v rámci národní záruky, díky čemuž Evropská komise pokryje až 70 procent financování. „Pokud má česká firma zájem se do tohoto programu zapojit, první konzultace zajišťuje naše ministerstvo,“ dodal.
NRB tak může letos na podzim nabídnout podnikatelům program o celkovém objemu pěti miliard korun, který firmám umožní žádat od ukrajinských bank úvěry kryté zárukou od NRB.
Druhý program se zaměřuje na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic, na což Česko z evropského rozpočtu získá 88 milionů eur (2,2 miliardy korun). Poskytnuty budou ve formě garancí na bankovní úvěry, grantů a technické asistence pro nemocnice.
„Díky poskytnuté podpoře si nemocnice budou moci nakoupit například moderní zdravotnickou techniku od českých výrobců nebo odborný trénink českých expertů. Program ve spolupráci s NRB otevře Česká rozvojová agentura. Na zdravotnický program plánuje Česko přispět z národního rozpočtu zhruba 200 miliony korun,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
EU vytvořila tzv. Nástroj pro Ukrajinu loni s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku 50 miliardami eur (1,25 bilionu korun). Unie počítá s tím, že se peníze do evropské ekonomiky do značné míry vrátí. Podporu Ukrajině poskytla formou půjčky a značnou část plánuje vložit právě do investičních projektů firem sídlících v EU, které mají ambice zapojit se do obnovy Ukrajiny, poznamenalo ministerstvo zahraničí.
Moskva oznámila zadržení střelce na generála Alexejeva, rozvědčíka z GRU. Ruský občan byl podle FSB zadržen v Dubaji a Spojené arabské emiráty ho předaly ruské straně. Další dva ruské občany tajná služba označila za spolupachatele. Jedním z nich je žena, která podle Moskvy odjela na Ukrajinu. Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že útočník pracoval na pokyn ukrajinských tajných služeb, Kyjev už dříve účast na pokusu o atentát na Alexejeva popřel.
„Za pomoci partnerů ze Spojených arabských emirátů byl v Dubaji zadržen a ruské straně předán ruský občan Ljubomir Korba, narozený v roce 1960, který byl přímým vykonavatelem zločinu,“ uvedla FSB a dodala, že identifikovala jeho komplice, rovněž občany Ruska. Jedná se podle ní o muže jménem Viktor Vasin, jehož bezpečnostní složky zadržely v Moskvě, a Zinajdu Serebrickou, která podle FSB odjela na Ukrajinu.
Pátrání po organizátorech pokusu o atentát pokračuje, uvedla podle Interfaxu ruská tajná služba. Server Kommersant už v sobotu s odvoláním na svůj zdroj uvedl, že se v případu objevili první dva podezřelí a čeká je výslech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil uvalení sankcí na společnosti vyrábějící součástky používané v ruských střelách či dronech, které invazní armáda používá při útocích na Ukrajinu. Připomněl rozsáhlý ruský vzdušný útok na jeho zemi v noci na sobotu, při němž Rusové podle něj zaútočili více než 400 bezpilotními letouny a téměř 40 střelami různého typu.
„Výroba těchto zbraní by byla nemožná bez kritických zahraničních součástek, které Rusové nadále získávají obcházením sankcí. Zavádíme nové sankce právě proti takovým společnostem - dodavatelům komponentů, ale i výrobcům střel a dronů,“ uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident s poznámkou, že podepsal příslušný dekret.
Druhý výnos podle Zelenského zavádí sankce proti ruskému finančnímu sektoru a týká se například společností, jejichž prostřednictvím jsou prováděny platby za dodávky součástek do ruských střel a dronů. „Sankce byly uvaleny také na agentury, které podporují ruských trh s kryptoměnami,“ napsal Zelenskyj. „Některá z těchto rozhodnutí budou zahrnuta ve 20. sankčním balíku Evropské unie, který je v závěrečné fázi,“ doplnil.
Ruské útoky na Ukrajinu: 93. samostatná mechanizovaná brigáda Ukrajiny Cholodnyj Jar poskytla fotografie poškozené bytovky a zkázy na ulici v ukrajinském Kramatorsku po ruském nočním leteckém útoku v Doněcké oblasti.
