Česko získá z rozpočtu EU 4,7 miliardy: Peníze půjdou na zapojení firem do obnovy Ukrajiny
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.
Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Naše firmy jsou na Ukrajině aktivní v mnoha oblastech, například se významně podílejí na obnově energetické soustavy, dodáváme úpravny vod do Dněpropetrovské oblasti nebo vybavení pro operační sály ve Lvově, Kyjevě či Charkově. Úspěch českého průmyslu přináší růst nejen našim podnikatelům, ale pomáhá i naší ekonomice,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Na první program poskytne EU 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) ve formě záruk na bankovní úvěry. Týká se především obnovy ukrajinské energetiky. Dalších asi 850 milionů korun na úvěrové financování pro české firmy plánují poskytnout ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí.
Program je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) výsledkem spolupráce jeho úřadu a Národní rozvojové banky (NRB). Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) doplnil, že jeho resort zajistí většinový podíl v rámci národní záruky, díky čemuž Evropská komise pokryje až 70 procent financování. „Pokud má česká firma zájem se do tohoto programu zapojit, první konzultace zajišťuje naše ministerstvo,“ dodal.
NRB tak může letos na podzim nabídnout podnikatelům program o celkovém objemu pěti miliard korun, který firmám umožní žádat od ukrajinských bank úvěry kryté zárukou od NRB.
Druhý program se zaměřuje na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic, na což Česko z evropského rozpočtu získá 88 milionů eur (2,2 miliardy korun). Poskytnuty budou ve formě garancí na bankovní úvěry, grantů a technické asistence pro nemocnice.
„Díky poskytnuté podpoře si nemocnice budou moci nakoupit například moderní zdravotnickou techniku od českých výrobců nebo odborný trénink českých expertů. Program ve spolupráci s NRB otevře Česká rozvojová agentura. Na zdravotnický program plánuje Česko přispět z národního rozpočtu zhruba 200 miliony korun,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
EU vytvořila tzv. Nástroj pro Ukrajinu loni s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku 50 miliardami eur (1,25 bilionu korun). Unie počítá s tím, že se peníze do evropské ekonomiky do značné míry vrátí. Podporu Ukrajině poskytla formou půjčky a značnou část plánuje vložit právě do investičních projektů firem sídlících v EU, které mají ambice zapojit se do obnovy Ukrajiny, poznamenalo ministerstvo zahraničí.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
