Babiš podpořil Trumpa, ve zbraních nevidí řešení. Válek: Mnichovanství nejhoršího rázu
Skutečné řešení války na Ukrajině není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii, řekl dnes ve Sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Rusko podle něho je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal. Je však třeba hledat způsoby, jak válku zastavit, uvedl. Podle místopředsedy TOP 09 a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka předvedl Babiš „mnichovanství nejhoršího rázu a vzorně při tom opakoval floskule ze slabikáře ruské propagandy“.
„Jistě je třeba reagovat na aktuální hrozby, ale stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledat kompromis. Spíš než hledat způsoby, jak prodlužovat válku, bychom měli hledat cesty, jak ji zastavit,“ řekl Babiš. Podle něho mír musí být prioritou. Je potřeba řídit se chladnou hlavou a strategickým uvažováním, nikoli iluzemi o ruské porážce, řekl.
Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na dnešek napsala, že prezident Spojených států Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu. Evropská komise reagovala představením plánu, který by měl umožnit získat až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti i okamžitou pomoc zemi napadené Ruskem. Součástí programu na znovuvyzbrojení Evropy je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel Unie s cílem umožnit členským zemím zvýšení investic do obrany.
Evropští lídři znají podle Babiše válku jen z učebnic a realita mezinárodní politiky není podle něho akademická debata. „Skutečné řešení této války není v posílání dalších zbraní, ale v diplomacii. Mír musí být prioritou,“ zdůraznil Babiš.
Babiš: Trump správně varoval Zelenského
Byť válka na Ukrajině trvá tři roky, podle předsedy ANO se zdá, že její konec je stále v nedohlednu. „Ne proto, že by neexistovala možnost diplomatického řešení, ne proto, že by svět nevěděl, jak ukončit konflikty, ale proto, že Evropa místo snahy o mír jako by přijala válku jako nový normál,“ míní. Místo hledání cesty k příměří se podle Babiše ozývají z Kyjeva, Bruselu, Londýna a dalších evropských metropolí stále hlasitější výzvy k posílání dalších zbraní. „Prezident Trump správně varoval prezidenta Zelenského a potažmo i Evropu, že si zahrává s třetí světovou válkou,“ poznamenal Babiš.
„Aby všem bylo jasno: mír chceme všichni, ale musí být za ukrajinských podmínek. Za těch ruských jde o prachsprostou kapitulaci. Aspoň opět všichni vidí, co je hnutí ANO zač,“ napsal Válek na sociální síti X.
O Trumpově rozhodnutí pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině informovala média s tím, že před jejím obnovením musí ukrajinské vedení přesvědčit amerického prezidenta o své ochotě jednat o míru. Trump podle zdrojů médií nařídil přerušit dodávky zbraní, které jsou v současnosti na cestě na Ukrajinu nebo na ni mají být vypraveny.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. „Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno. Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti. Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, na jehož základě budou moci příslušníci záloh sloužit při ochraně důležitých objektů. Informovala o tom agentura TASS. Moskva k tomuto kroku přistoupila v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky na ruském území, jejichž cílem jsou často například rafinerie. Speciální jednotky budou tvořit lidé, kteří s ministerstvem obrany uzavřeli smlouvu o členství v zálohách. Zástupce ruského generálního štábu Vladimir Cimljanskij dříve řekl, že „nejde o žádnou mobilizaci“ a že tyto jednotky jsou určené pro „nejlépe připravené a nejvíce vlastenecky orientované lidi“. Budou mít na starost ochranu objektů klíčových pro zajištění chodu země, jako jsou části energetické a dopravní infrastruktury. Vedení ruské armády zdůrazňuje, že příslušníky záloh nelze zaměňovat s aktivními vojáky, kteří podepsali smlouvu s ministerstvem obrany. Připomnělo, že jde o lidi, kteří službu kombinují s běžným zaměstnáním. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP. „Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
