Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Jihlava by chtěla mít kromě romských i dva ukrajinské asistenty prevence kriminality. Město předpokládá, že by městské policii mohli pomoci víc se přiblížit k ukrajinské komunitě, která je v krajské Jihlavě velká, a přispět k tomu, že bude strážníkům víc důvěřovat. Po čtvrtečním jednání městské rady to dnes řekl primátor Petr Ryška (ODS).
„Máme čtyři místa pro romské asistenty, chceme tady ještě dva ukrajinské,“ řekl primátor. Na nové asistenty město požádá o dotaci. Ryška předpokládá, že by mohli nastoupit někdy příští rok zjara, pokud se podaří najít vhodné uchazeče. Uvedl, že pokud ví, v některých městech už ukrajinští asistenti jsou.
Podle předpokladu radnice je v padesátitisícové Jihlavě okolo 7000 lidí z Ukrajiny. „Přece jenom ta komunita je tady velká, nějaké problémy s tím jsou, a myslíme, že bychom se tím k nim mohli trošičku přiblížit,“ řekl primátor k ukrajinským asistentům prevence kriminality. Nepovažuje za podstatné, jak dlouho ve městě případní zájemci žijí.
„Pro mě je důležité, aby to byl co nejkvalitnější člověk, aby nám pomohl,“ uvedl Ryška. Ukrajinští asistenti by se měli pohybovat v lokalitách s největším pohybem cizinců, například ve spodní části náměstí, na sídlišti Březinky nebo v létě v parcích.
Ruský vojenský soud dnes uložil tři roky vězení moskevskému komunálnímu politikovi Alexeji Gorinovovi za schvalování terorismu. Informuje o tom server Mediazona. Tento kritik války na Ukrajině si ovšem už odpykává sedmiletý trest uložený dříve.
Nynější trest se tak podle Mediazony započítá do předchozího, ale jeho zbývajících pět let odsouzený stráví v trestanecké kolonii s přísným režimem. Dnes měl Gorinov na svetru připevněný symbol míru a v ruce držel papír s protiválečnými hesly.
Podle ruských vyšetřovatelů Gorinov při pobytu ve vězeňské nemocnici hovořil se spoluvězněm o ukrajinském útoku na Krymský most spojující okupovaný ukrajinský Krym s ruskou pevninou a prohlásil: „No tak ho vyhodili do povětří – a co? Válka pokračuje.“ O ukrajinském pluku Azov, který Rusko považuje za teroristickou organizaci, poznamenal: „Co je to za zlo? Jsou to ozbrojené síly.“
Mediazona píše, že Gorinova udali spoluvězni, kteří podle něho spolupracují s vězeňskou službou. Jeho obhájci poznamenali, že Gorinov nebyl iniciátorem těchto rozhovorů, které další vězni tajně nahrávali. Podle advokátů se jejich klient stal obětí provokace.
Rostou ztráty mezi dobrovolníky, tedy těmi, kteří se ruské armádě upsali po zahájení invaze na Ukrajině. Informuje o tom ruská BBC. Jejich podíl tvoří 22 procent z celkového počtu potvrzených ztrát na ruské straně, uvedla stanice s tím, že někteří dobrovolníci umírají během dvou až čtyř týdnů od svého vyslání na frontu.
Před rokem podle BBC představovali 14 procent ztrát. Podíl odsouzenců na ruských ztrátách se podle BBC naopak snížil z 26 procent loni v listopadu na současných 18 procent.
„V obou zemích je počet padlých v boji v poměru k počtu obyvatel vyšší než ztráty, které utrpěly Spojené státy ve vietnamské a korejské válce dohromady,“ napsal The Economist. Počet ruských a ukrajinských padlých se podle něj blíží americkým ztrátám ve druhé světové válce. Ztráty Ruska na Ukrajině od roku 2022 převyšují počet obětí ze všech jeho válek od roku 1945.
