Napětí na Baltu: Ruská loď vystřelila na německý vrtulník! Rusové stojí za stovkou podezřelých útoků
Ruská loď v Baltském moři vystřelila na vrtulník německé armády signální střelu. S odkazem na své zdroje v Bruselu, kde dnes končí dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO, to uvedla agentura DPA. Vrtulník byl podle ní nad Baltem na monitorovací misi.
Kdy se incident odehrál, není v tuto chvíli jasné. Krátce a bez dalších podrobností se o něm dnes zmínila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle které se v Baltském moři stále častěji pohybují lodě, které obcházejí protiruské sankce.
Baerbocková přitom oznámila, že Německo zvýší ostrahu potrubí a kabelů v moři, které kromě Ruska omývá jen břehy členských států NATO.
Důvodem jsou podle ní přibývající „hybridní útoky“, které vycházejí z Ruska a od jeho podporovatelů.
V listopadu byly přerušeny podmořské optické kabely, které spojovaly Litvu a Švédsko a Finsko a Německo. Panuje přitom podezření na sabotáž.
Pozornost se zaměřila na čínskou loď I Pcheng 3, která se v dané době nacházela v oblasti poškozených kabelů. Toto poškození kabelů připomíná podobné loňské události a také útoky na plynovody Nord Stream 1 a 2 v roce 2022.
Stovka podezřelých útoků na kontě Ruska
V Evropě se letos podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského odehrálo na 500 podezřelých incidentů, z toho až 100 lze připsat Rusku. Lipavský to řekl novinářům v Bruselu před jednáním se svými kolegy z NATO. Tématem jejich dnešní diskuse byly právě hybridní hrozby ze strany Ruska.
„Letos došlo v Evropě k 500 podezřelých incidentů. Až 100 z nich lze připsat ruským hybridním útokům, špionáži, vlivovým operacím,“ uvedl Lipavský. „Musíme do Moskvy vyslat jasný signál, že to nebudeme tolerovat,“ dodal.
Kreml chce zastrašit Západ?
Generální tajemník NATO Mark Rutte již v úterý zmínil, že tématem dnešního dvouhodinového jednání ministrů budou právě i hrozby ze strany Ruska, kterým členské státy aliance čelí. Jde podle něj o nejrůznější sabotáže, kybernetické či hybridní útoky.
„Chtějí nás zastrašit. Žádná z těchto akcí nás ale neodradí od podpory Ukrajiny či posílení naší vlastní obrany,“ prohlásil Rutte s odkazem na pokračující alianční podporu zemi, která se už přes tisíc dní brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
„Spojenci z NATO budou těmto hrozbám čelit společně prostřednictvím řady opatření, včetně většího sdílení zpravodajských informací a lepší ochrany naší kritické infrastruktury,“ dodal generální tajemník aliance.
Omezí pohyb ruských diplomatů?
Česká republika v rámci EU prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Právě to by mohl být podle Lipavského jeden ze způsobů, jak se hybridním útokům ze strany Moskvy bránit.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski prohlásil, že český návrh „zabrání nepřátelům EU a schengenského prostoru těžit ze svobod s nimi spojených a provádět zpravodajské operace v zahraničních zemích“. Sikorski dodal, že Polsko již omezilo pohyb ruských diplomatů na svém území, uzavřelo ruský konzulát v Poznani a podporuje český návrh.
Rána pro ruské špiony
Záměr, aby Evropská unie omezila pohyb ruských diplomatů, prosazuje Česko už skoro rok. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu.
„Jde o návrh, který by měl přispět k tomu, aby se omezily špionážní aktivity Ruska v Evropě,“ prohlásil již dříve Lipavský. Záměr vedle Polska podporují Rumunsko, Dánsko, Nizozemsko i pobaltské státy. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy. „Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj. Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
