„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Slovensko připravuje nový balík pomoci Ukrajině, který zahrnuje poskytnutí ženijní podpory a pomoc s odminováváním. Podle agentury Interfax-Ukrajina to dnes na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě oznámil slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Jde podle něj o 14. balík slovenské podpory.
„S velkou radostí oznamuji, že jsme spolu s ministrem (obrany Denysem) Šmyhalem právě podepsali memorandum o 14. balíčku podpory, který počítá s tím, že Slovensko poskytne Ukrajině ženijní a protiminovou pomoc,“ uvedl Kaliňák v projevu na mezinárodním fóru obranného průmyslu.
Šéf slovenského ministerstva obrany dále podle ukrajinské tiskové agentury uvedl, že je dnes v Kyjevě, aby společně s ukrajinským protějškem definovali možné projekty rozšíření „už tak poměrně komplexní obranné spolupráce.“
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes při debatě Evropského parlamentu o návrzích vyslovit komisi nedůvěru vyzvala k zachování jednoty. Evropa podle ní čelí ohrožení z východu výzvám zevnitř. Předsedkyně se přitom zmínila o ruském narušování evropského prostoru, o ruských útocích na Ukrajinu a o přímé hrozbě pro evropskou bezpečnost. Stávajícímu mezinárodnímu řádu podle ní hrozí roztříštění, proto chce předsedkyně komise pracovat na zachování jednoty s členskými státy EU.
Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal dnes server The Moscow Times.
Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.
Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.
Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.
