„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezidentem Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují „mužské“ standardy fyzické zdatnosti.
V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.
Tanker Arctic Vostok 30. srpna vyzvednul zkapalněný zemní plyn ze skladovacího zařízení na Kamčatce a pak zamířil k terminálu Pej-chaj v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si, uvádí Kpler. Data společnosti LSEG ukazují, že tanker naložil zkapalněný plyn 6. září.
„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina má podle něj momentálně největší zkušenosti s bojem proti dronům v Evropě. „Ukrajinští odborníci a naše technologie se mohou stát klíčovým prvkem budoucí 'evropské zdi proti dronům',“ dodal ukrajinský prezident.
V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.
