„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Podle jeho dat příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že teď v ČR pracuje 169.000 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by si lidé v Kremlu hledat kryt, vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Moskvy v rozhovoru se serverem Axios. Na civilisty ale podle něj ukrajinská armáda útočit nebude.
„Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl Zelenskyj. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.
Americké vzdušné síly identifikovaly a zachytily čtyři ruské vojenské letouny v blízkosti Aljašky, oznámilo dnes podle agentury AP Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD). Společné velitelství Kanady a Spojených států amerických o podobném incidentu informovalo od začátku roku už devětkrát, podobná aktivita je podle něj běžná. Ruské letouny nenarušily americký ani kanadský vzdušný prostor.
Dva ruské bombardéry Tu-95 a dvě stíhačky Su-35 vlétly podle NORAD ve středu do aljašského Identifikačního pásma protivzdušné obrany. Devět amerických letounů ruské stroje nejprve identifikovalo a následně zachytilo.
