„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.
Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.
„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.
V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.
