„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
KLDR je ochotna Rusku pomoci, jak jen to bude možné, řekl dnes severokorejský vůdce Kim Čong-un ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi na začátku jejich dvoustranné schůzky v Pekingu. Podle agentury Reuters Putin naopak Kimovi poděkoval za nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. „Jsme ochotni Rusku pomoci, je to bratrská povinnost. Spolupráce od loňského června posílila a měli bychom usilovně pracovat na jejím dalším posílení v různých oblastech,“ řekl podle agentury Kim před novináři na začátku schůzky, která následovala po rozsáhlé vojenské přehlídce zorganizované Čínou k 80. výročí konce druhé světové války.
Severokorejský vůdce svými slovy odkazoval na dohodu o strategickém partnerství, kterou s Putinem podepsali v loňském roce. Zavázali se v ní k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi.
„Jak je známo, z vaší iniciativy se vaše speciální jednotky podílely na osvobození Kurské oblasti (od ukrajinských sil). Vaši vojáci bojovali odvážně a hrdinně. Rád bych poznamenal, že nikdy nezapomeneme na oběti, které vaše ozbrojené síly a rodiny vašich vojáků utrpěly. Žádám vás, abyste vyřídil všem občanům KLDR má nejvřelejší slova vděčnosti,“ prohlásil ruský prezident.
Americký prezident Donald Trump se nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska. „Nemám z toho vůbec obavu,“ reagoval v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse na otázku. Ta se vztahovala k víkendovému summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně, během něhož se sešli mimo jiné Putin, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. „Máme zdaleka nejsilnější armádu, nikdy by proti nám nepoužili vojsko,“ je přesvědčen Trump.
Kvůli nočnímu vzdušnému útoku ruských sil na západní oblasti Ukrajiny vzlétla polská a spojenecká letadla, aby chránila polský vzdušný prostor, oznámila podle Reuters polská armáda. K podobnému kroku polské letectvo sahá opakovaně.
