„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Vladimir Putin na schůzce s Robertem Ficem prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, které by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost Ruska. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti Ruska i Ukrajiny. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.
Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 Putin zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko bylo s ohledem na vlastní bezpečnost nuceno reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.
Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války jsou podle prezidenta Petra Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. V Evropě bychom těmto událostem měli věnovat pozornost, dodal.
Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.
„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ řekl Pavel novinářům. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje.“
Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.
