„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“
Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.
Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.
Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.
Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.
