„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Američtí vojenští velitelé spolu s partnery z několika evropských států připravili možnosti vojenské pomoci Ukrajině, které se chystají představit poradcům pro národní bezpečnost ve svých zemích. S odkazem na nejmenovaného amerického činitele to dnes napsala agentura Reuters. Agentura již dříve uvedla, že se američtí a evropští vojenští stratégové začali zabývat otázkou poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Děje se tak v návaznosti na slib prezidenta Donalda Trumpa o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu v případě uzavření mírové dohody s Ruskem.
České Budějovice 21. srpna (ČTK) - Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala. Novinářům to dnes na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích řekl premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
„Nemáme zatím žádný mír na Ukrajině. Nemáme dokonce ani zformulovánu cestu k němu, tu hledáme. A neznáme tedy podobu toho, jakým způsobem by třeba byla konstruována případná mezinárodní mise,“ řekl dnes Fiala.
Prezident petr Pavel by v současné době považoval přerušení pomoci Ukrajině za nesmyslné. „Logicky budeme Ukrajinu podporovat nejen při mírových jednáních, ale až bude dosaženo nějaké dohody a budou tam nějaká technická opatření, jak zajistit mír, tak bychom se na nich měli podílet. Forma garancí se teprve teď upřesňuje,“ uvedl na akci v botanické zahradě v Troji.
„Armáda ČR identifikovala už před nějakou dobou možné příspěvky, takže určité moduly, kterými bychom mohli přispět, už identifikovány jsou. […] Je to nejenom přítomnost na zemi, ale i možnost ochrany vzdušného prostoru. Je to ale třeba i technická pomoc při ochraně hranice,“ vysvětlil.
