„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
V posledních čtyřech letech se podařilo zlepšit obranyschopnost České republiky, současný stav ale stále není optimální. Zásadním úkolem je komplexní revize branné a krizové legislativy. Vyplývá to ze Zprávy o zajišťování obrany v roce 2024, kterou dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předložila vládě. Její resort o tom informoval na webu.
Podle zprávy se podařilo navýšit výdaje na obranu, zlepšilo se vybavení armády i podmínky vojáků, navýšily se investice. Zlepšil se také stav nemovité infrastruktury a podařily se i některé legislativní změny. „Současný stav však stále není optimální a v nadcházejícím období bude nutné v tomto úsilí pokračovat, a to jak kvůli dalšímu posílení bezpečnosti země, tak vzhledem k našim závazkům v Severoatlantické alianci (NATO),“ napsalo ministerstvo.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, uvedl deník The Guardian.
Kancelář tureckého prezidenta uvedla, že Erdoğan podporuje úsilí o nastolení trvalého míru na Ukrajině, informovala agentura Reuters a AFP poznamenala, že podporuje zapojení „všech stran“.
Erdoğan také Putinovi řekl, že pozorně sleduje vývoj v souvislosti s tímto procesem a že Turecko usiluje o spravedlivý mír od začátku války.
