„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDE4Nng0ODQ6MTU2Nng4MzcpL2ltZw/9559763.jpg?v=0&st=6ccdi5KScg6eBAsBxjSlnYfy2baTlBOxNqF_a3m-lNs&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDU1MXg1NTc6NTg4eDU5OCkvaW1n/9559762.jpg?v=0&st=hml2M0AWZqRE3uZiqMc-Q9FJawI402SCTv_gGMMaCU0&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDk1eDMwNToxMTkzeDc0NCkvaW1n/9559761.jpg?v=0&st=KF4aTt19sl-JFzmiIAglqPDVltbChy9OlasyLRQOU7o&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDI1NHgxMDY6MTM1MXg3NjcpL2ltZw/9559760.jpg?v=0&st=ZAsjszB3deeGLEcQSMsUq3vX9IW4Rn6IS8etWfeXeMI&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
