„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu se za den blíží třem desítkám mrtvých, tvrdí ukrajinské úřady. Téměř 100 dalších při nich utrpělo zranění.
„Stalo se to poté, co Spojené státy vyjádřily naprosto jasný postoj, podporovaný světem, že Rusko by mělo tuto válku ukončit a přejít k diplomacii," komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každá vražda našich lidí Rusy, každý ruský úder - ačkoliv už dávno mohlo být příměří, kdyby je Rusko neodmítlo - ukazuje, že Moskva si zaslouží velmi tvrdý, skutečně bolestivý, a proto spravedlivý a účinný sankční tlak. Musí být donucena zastavit zabíjení a uzavřít mír,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v dnešním telefonátu s ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou hovořil o dalších možnostech podpory Ukrajiny i o nutnosti reforem a boje s korupcí.
„Mluvili jsme o dalších možnostech naší podpory Ukrajiny. Je i v našem zájmu, aby se Ukrajina stala silným členem Evropské unie. Proto musí dál pokračovat v reformách a boji s korupcí, což jsem panu ministrovi zdůraznil,“ uvedl Lipavský.
Ukrajinská vláda čelí kritice za zákon, který podřizoval Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) generální prokuratuře, čímž by se podle některých snížila nezávislost úřadu. Generálního prokurátora totiž do funkce jmenuje prezident a nominaci schvaluje parlament. Ukrajinská vláda zareagovala na kritiku ze zahraničí i na domácí protesty předložením nové úpravy, která by měla NABU vrátit větší míru nezávislosti.
Kreml komentuje výroky Donalda Trumpa o tom, že zkracuje Rusku lhůtu na dohodu o ukončení války proti Ukrajině z 50 na 10-12 dnů: „Vzali jsme na vědomí prohlášení prezidenta Trumpa. Pokračuje speciální vojenská operace a my nadále zůstáváme oddáni mírovému procesu urovnání konfliktu okolo Ukrajiny a zajištění našich zájmů během tohoto urovnání,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax.
„Chtěl bych se vyhnout nějakému hodnocení. Opakuji, že prohlášení prezidenta Trumpa jsme vzali na vědomí,“ odpověděl na otázku ohledně Trumpova výroku, že už nemá zájem dál mluvit s prezidentem Vladimirem Putinem.
