„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Delegace Ukrajiny a Ruska by se mohly znovu sejít v tureckém Istanbulu tuto středu nebo čtvrtek, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na diplomatické zdroje a portál Independent Türkçe. „Očekává se, že by se jednání mohla zaměřit na humanitární pomoc, výměnu zajatců, bezpečnost kritické infrastruktury a situaci v pohraničních oblastech,“ uvedl ukrajinský zpravodajský server.
V Kyjevě začalo zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramsteinské skupiny. Za Ukrajinu se jednání poprvé účastní ex-premiér Denys Šmyhal v nové funkci ministra obrany. „Zasedání se účastní 52 zemí, včetně členských zemí NATO, EU a dalších spojenců. Cílem skupiny je koordinovat dodávky zbraní, vojenský výcvik a celkovou podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku,“ uvedl server Suspilne.
Hlavní líčení s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír dnes nezačalo. K pražskému městskému soudu totiž dorazily desítky příznivců tohoto uskupení a soudkyně se rozhodla, že z bezpečnostních a provozních důvodů jednání odročí. Příště plánuje soudit s vyloučením veřejnosti včetně médií. O příchodu sympatizantů hnutí netušila předem ani justiční stráž, která na místo narychlo povolala dva policejní těžkooděnce. Návštěvníci se po celou dobu chovali ukázněně, pouze obžalované při jejich odchodu vyprovodili potleskem.
Obžaloba viní skupinu mimo jiné z toho, že vyslala bývalého českého vojáka do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle státního zástupce Martina Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“.
