„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.
Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.
V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.
OBRAZEM: Vojáci 3. úderné brigády na cvičišti v Kyjevské oblasti.
