„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ministerstvo zahraničí usiluje o to, aby i v dalších letech vláda zajistila peníze na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině. V letech 2023 až 2025 na něj bylo vyčleněno vždy 500 milionů korun, prodloužení programu ale musí případně schválit vláda. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes po jejím jednání na dotaz ČTK řekl, že pokračování programu je pro kabinet prioritou a že v návrhu rozpočtu na příští rok to bude zohledněno.
„Je to priorita vlády, ne pouze jednoho resortu,“ řekl Stanjura. Standardní přístup ministerstva financí při projednávání rozpočtu je ale podle něj takový, že v první fázi má každý resort hledat finance uvnitř. Pokud se to nepovede, vedou se další debaty. V tomto případě je podle šéfa státní pokladny záležitost prodiskutovaná.
„Zrušení muniční iniciativy by nejen poškodilo renomé České republiky, ale bylo by zásadním ohrožením i pro naši bezpečnost, protože je to jeden z nástrojů, jak zastavit ruskou agresi daleko od našich hranic,“ reagovala ministryně obrany Jana Černochová na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že by vláda pod vedením hnutí ANO v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila.
„Ale to je panu Babišovi jedno, protože když z této naší aktivity nemá prospěch jeho byznys a Agrofert, tak ho nesmí mít nikdo. Jeho mentalita je zatížena touhou být na předních příčkách českých miliardářů, a obětuje pro ni cokoliv, včetně našich národních zájmů,“ dodala ministryně.
Ukrajinský parlament dnes přijal demisi premiéra Denyse Šmyhala. Novou vládu, kterou povede dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenkové a ve které bude Šmyhal ministrem obrany, má schvalovat ve čtvrtek, uvedla ukrajinská média.
Pro přijetí Šmyhalovy demise hlasovalo 261 poslanců, nikdo nebyl proti. Čtyři poslanci se zdrželi a 55 zákonodárců nehlasovalo. Po hlasování následoval aplaus v jednacím sále. „Ministři jsou od nynějška úřadující. Zítra by měli jmenovat nového Šmyhala a dokončit toto manévrování,“ okomentoval jednání a hlasování parlamentu poslanec Jaroslav Železňak. K přijetí premiérovy demise bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů.
