„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty načas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.
Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Dnes to uvedla agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.
Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.
Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko
