„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha věří, že je možné dosáhnout příměří letos. Na Rusko je podle něj potřeba zatlačit dalšími sankcemi, ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen síle. Řekl to dnes na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Sybiha připomněl, že příští týden to bude 100 dní, co Ukrajina přijala americký návrh na plnohodnotné a bezpodmínečné příměří. Rusko jej nepřijalo. Šéf ukrajinské diplomacie považuje za nutné zvýšit tlak prostřednictvím silnějších sankcí.
Rusko od čtvrtečního večera zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi balistickými střelami a 55 drony, terčem byly Charkovská, Doněcká a Dněpropetrovská oblast. Na síti Telegram to dnes uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněné zatím úřady neohlásily. Při jiných ruských úderech v Charkovské a Sumské oblasti ve čtvrtek zahynul nejméně jeden člověk, dalších devět lidí utrpělo zranění, uvádí dnes zveřejněná bilance místních úřadů. Ukrajina se už více než tři roky brání ruské invazi.
Podle ukrajinského letectva vyslalo Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu čtyři střely Iskander a 55 bezpilotních prostředků včetně klamných cílů. „Protivzdušná obrana na severu, východě a jihu země sestřelila 43 nepřátelských dronů Šáhed a dalších typů. Palbou jich zničila 28, dalších 15 zmizelo z radarů či bylo odraženo elektronickým bojem,“ uvedlo letectvo.
„Ukrajina je zkouškou, ve které si Evropa nemůže dovolit selhat,“ řekl na zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud se stávající institucionální rámce ukážou jako nedostatečné nebo reagující příliš pomalu, je podle něj třeba se uchýlit k novým formátům, jako je koalice evropských zemí, které podporují Ukrajinu na bojišti i u jednacího stolu.
Koalice si podle Lipavského klade za cíl ukázat, že Evropa je připravena vést, vyvíjet tlak na Rusko a společně se Spojenými státy vytvářet cestu k příměří a bezpečné budoucnosti pro Ukrajinu. „Česká republika je hrdá na to, že je součástí tohoto úsilí,“ řekl.
