„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.
Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.
Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.
Ukrajinská strana označila za nepravdivé tvrzení Moskvy, že Kyjev odložil na neurčito výměnu zajatců a těl padlých. Věc se prý dál připravuje.
