„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Cílem ruského útoku v Černihivské oblasti bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony.
Mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal ministr vnitra Ihor Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.
Nejvyšší soud odmítl dovolání aktivistky Nely Liskové, jež za nenávistné příspěvky na sociálních sítích dostala podmíněný trest. Soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání. Lisková by se teoreticky mohla ještě obrátit se stížností na Ústavní soud.
Okresní soud v Ostravě uložil Liskové osm měsíců vězení s dvouletou zkušební dobou a povinnost zrušit profil na síti X. Lisková podle verdiktu na sociální síť umisťovala nenávistné a manipulativní příspěvky. V nich se vymezovala především proti Pirátům a jejich místopředsedkyni Olze Richterové. Publikovala i příspěvek, v němž vyzývala k „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka. Loni v prosinci Krajský soud v Ostravě trest potvrdil. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces.
„Předpokládala jsem, že máme ústavu, která mi umožňuje se kriticky vyjadřovat k vládě. Ze strany Pirátů to beru jako mstu,“ uvedla už dříve Lisková. V minulosti byla členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
