„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla několik útoků na ukrajinská města. Podle informací tisku ruské drony a rakety zasáhly civilní budovy v Oděse či Charkově. Vedle materiální škod hlásí ukrajinské úřady i několik zraněných.
Ukrajinská armáda oznámila, že během noci zaznamenala útoky 95 ruských bezpilotních prostředků. Dodala, že 61 dronů se jí podařilo zneškodnit či zničit prostřednictvím elektronického boje či palby protivzdušné obrany.
Starosta Charkova Ihor Terechov uvedl, že v noci druhé největší ukrajinské město čelilo útokům ruských raket a dronů. Podle něj byly zasaženy jedna rezidenční čtvrť a průmyslová zóna. Útok zranil nejméně jednu osobu. Charkov je i kvůli své poloze u hranic s Ruskem častým terčem ruské armády.
Šéf Pentagonu se poprvé odmítl zúčastnit schůzky v Ramsteinu. Americký ministr obrany Pete Hegseth vynechá zasedání kontaktní skupiny pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, nepřipojí se ani online.
„Den po požáru v Zavolžské strojírně vypukl požár v továrně na motory Avtodizel v Jaroslavli. Ta je pod sankcemi USA za výrobu dieselových motorů pro ruskou armádu,“ tweetuje Anton Heraščenko. „Jaroslavský motorový závod je jedním z největších ruských podniků na výrobu víceúčelových dieselových motorů, spojek, převodovek a náhradních dílů pro ně.“
