„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.
Hlavní souboj se očekává mezi kandidáty největších polských politických stran. Liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyslala varšavského primátora Rafala Trzaskowského, zatímco opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého. Očekává se, že ani jeden z nich v prvním kole prezidentských voleb nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a že se tedy mezi nimi definitivně rozhodne ve druhém kole 1. června.
Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy Kč) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to dnes napsal server The Kyiv Independent.
Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu. Litva posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je Litva součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.
Ruské vzdušné útoky na Charkov a Oděskou oblast si vyžádaly jednoho mrtvého a několik zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň ohlásilo sestřelení více než 50 ruských bezpilotních prostředků. Tři civilní oběti v důsledku ukrajinských úderů oznámil šéf ruské Kurské oblasti.
Prokuratura v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedla, že ruský útok na civilní infrastrukturu měl za následek smrt 29letého muže. Devatenáctiletý mladík byl převezen do nemocnice. „Poškozeny byly rodinné domy, hospodářské budovy, vzdělávací zařízení, sklady soukromého podniku a automobily,“ uvedla prokuratura.
