„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Noční útok na Kyjev je podle prezidenta Petra Pavla dalším z mnoha důkazů o cynickém přístupu Ruska k mírovým jednáním. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Jičíně. Konkrétní činy svědčí o tom, že chce Rusko spíše celou situaci protahovat, vytvářet další podmínky a tlak na to, aby prosadilo vše na úkor Ukrajiny i Evropy.
Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev, ale i na další města. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kyjev dříve přijal americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal. Vyhlásil pouze krátké velikonoční příměří, obě strany se následně obviňovaly z jeho porušování.
„Pokud by skutečně Rusku záleželo na mírových jednáních, tak to nejjednodušší, co se dá udělat, je, že prezident Putin bude souhlasit s 30denním příměřím jako dobou, po kterou má smysl vůbec příměří nastavit,“ řekl Pavel. V rámci takového příměří je podle prezidenta možné monitorovat to, jak to která strana se zastavením bojů myslí vážně, a jedná se zároveň o relativně dostatečnou dobu k posunu v mírových jednáních.
„Takzvané příměří, které vyhlásil prezident Putin po část velikonočních svátků, byl spíš výsměch, protože za tu dobu ani nejde po víc než třech letech intenzivního válčení zastavit efektivně palbu na tak dlouhém úseku fronty a nedá se ani pořádně ověřit,“ dodal Pavel.
Noční ruské údery na Kyjev a další ukrajinské regiony cílily na vojensko-průmyslový komplex. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo ruské ministerstvo obrany. Útoky, které si v Kyjevě vyžádaly nejméně devět mrtvých a které kritizoval americký prezident Donald Trump, Rusko vedlo vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu a drony, dodalo ministerstvo.
Moskva uvedla, že útoky zasáhly továrny ukrajinského leteckého, raketového, kosmického a strojního průmyslu, výrobu obrněných vozidel a také zařízení na produkci raketového paliva a střelného prachu. Ruské ministerstvo obrany upřesnilo, že k úderům nasadilo vedle dronů i střely odpalované ze země, vzduchu a moře.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social odsoudil nejnovější ruské útoky na Kyjev a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby údery zastavil a uzavřel dohodu. Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kromě hlavního města zasáhly ruské střely také Charkov, Dněpropetrovskou, Žytomyrskou, Poltavskou, Chmelnyckou, Sumskou a Záporožskou oblast.
„Nejsem spokojen s ruskými údery na Kyjev. Není to nutné a je to velmi špatně načasované. Vladimire, přestaň! Týdně umírá 5000 vojáků. Pojďme uzavřít mírovou dohodu!“ napsal dnes Trump na své sociální síti.
