„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Americký ministr financí Scott Bessent řekl, že v rozhovorech o Ukrajině by se mohlo řešit i zmírnění sankcí proti Rusku. Washington je podle ministra připraven sankce snížit nebo zvýšit podle ochoty Ruska jednat.
Bessent také uvedl, že ho ukrajinský prezident Zelenskyj před Mnichovskou bezpečnostní konferencí ujistil, že Ukrajina podepíše dohodu o předání práv na těžbu nerostných surovin v hodnotě 500 miliard dolarů, ale zatím ji nepodepsala.
Se zmocněncem amerického prezidenta Keithem Kelloggem jednal v Kyjevě už i prezident Volodymyr Zelenskyj. Fotoreportérům zapózovali, avšak společná tisková konference po jednání byla na žádost USA zrušena, uvedla kancelář Zelenského.
Mluvčí ukrajinské hlavy státu dodal, že vyjádření, se kterým měli Zelenskyj a Kellogg předstoupit před média, bylo zrušeno po jejich jednání.
Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to dnes podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož prohlášení v posledních dnech kopírují ruskou propagandu.
„Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters při tom odkazoval na debaty ohledně nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.
