„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav. Možnost členství Ukrajiny v paktu je jedním z důvodů, kterým Rusko ospravedlňuje svou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je na ministerské úrovni v kontaktu s Trumpovou administrativou ohledně Ukrajiny a že tyto kontakty v poslední době nabraly na intenzitě.
Trump v lednu vyjádřil pochopení pro ruský postoj, že Ukrajina by neměla být součástí NATO, a kritizoval končícího demokratického prezidenta Joea Bidena za to, co označil za změnu postoje Spojených států v otázce členství Ukrajiny v NATO.
„Najednou prezident Trump poprvé, v jednom ze svých prvních projevů, v němž kritizoval postoj Bidenovy administrativy k ukrajinské krizi, bez obalu řekl, že jednou z hlavních chyb by bylo zatažení Ukrajiny do NATO,“ řekl Lavrov. „Poprvé byl problém NATO označen za něco, o čem jsou Spojené státy připraveny vážně diskutovat,“ dodal.
„Je důležité, že jsme na Ukrajině začali více vyrábět,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kapacity domácího zbrojního průmyslu a výzbroj armády. „Dohromady zhruba 40 procent k roku 2025 tvoří domácí výroba. A to dodává nikoliv klid, ale morálně větší jistotu, že nezůstaneme s prázdnýma rukama,“ uvedl podle agentury Unian v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.
Zelenskyj zdůraznil, že podpora partnerů je stále velmi důležitá. Dodávky zbrojní pomoci podle něj pokračují, byť za poslední rok či půl druhého roku se z různých důvodů zpožďovaly. „Ale časem dorazily, což umožnilo podpořit naši armádu (...) a bránit se nepříteli,“ dodal. Příspěvek USA na obranu Ukrajiny podle něj nyní dosahuje 30 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí, včetně Fialy, před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.
