„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Česko v Kyjevě oficiálně představilo mobilní pracoviště na konzervaci vzácných tisků, knih, archivních dokumentů a dalších fondů. Cílem projektu Archa je ochránit ukrajinské kulturní dědictví před ruskou válečnou agresí.
„Tuto formu pomoci považuji za mimořádně důležitou. Kultura představuje historickou paměť a duši národa a slouží jako určitý pevný bod, k němuž se mohou lidé v těžkých časech vztahovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa prostřednictvím videa. Iniciativa je podle něj výsledkem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. „To dokazuje, že když na něčem skutečně záleží, dokážeme spojit síly pro ušlechtilou věc,“ doplnil.
Mobilní jednotka byla podle komuniké oficiálně dokončena v prosinci 2024, kdy dorazila do areálu pracoviště Národní knihovny ČR v pražské Hostivaři. Po nezbytné přípravě, která trvala necelý měsíc, se kontejner naplněný speciálním vybavením vypravil do Kyjeva. Důležitou součástí dalšího působení Archy I. je podle komuniké odborné školení ukrajinských pracovníků knihovny, kterým kolegové z Česka předávají zkušenosti z konzervace knih.
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním summitem EU opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Navýšení kapacit obranného průmyslu je podle Fialy klíčové pro bezpečnost země a také příležitost pro další rozvoj české ekonomiky.
Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka, pokud jde o půjčky pro bezpečnostní a obranný průmysl, přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory. Zvýšila objem dostupných úvěrů. A navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.
