„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do české společnosti se daří podle těsné většiny občanů ČR. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu, v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně – tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.
V centru ukrajinského hlavního města, do kterého ráno přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!" vyzval obyvatele Kličko.
Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS v Moskvě vychvaloval ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizoval Západ a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Danko, jehož cestu do ruské metropole spolu s dalšími pěti vládními poslanci ostře kritizuje slovenská opozice, také vyjádřil přesvědčení, že Putin a nastupující americký prezident Donald Trump letos ukončí válku na Ukrajině.
Slovenská opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Roberta Fica, slovenská sněmovna by o návrhu měla začít jednat příští úterý. Opoziční strany mimo jiné tvrdí, že členové vlády svými prohlášeními a návštěvami zpochybňují zahraničně-politickou orientaci země a kabinet umožňuje šíření ruské propagandy. Kritiku opozičních politiků vyvolala zejména prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
