„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda nyní čítá 880 000 vojáků, kteří brání celou zemi proti 600 000 Rusů soustředěných v určitých oblastech. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě Zelenskyj uvedl, že lokální koncentrace ruských vojsk vytváří početní výhodu pro okupanty.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Zdroje uvedly, že návrhy na opatření v novém balíku zahrnují rovněž sankce na další lodě přepravující ruskou ropu a rozšíření kontroly exportu zboží používaného pro vojenské účely do Ruska. Podle zdrojů se zvažuje také odstřižení dalších bank od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Kapacita ropovodu TAL se po pracích financovaných Českou republikou zvýší na 50 milionů tun ropy. Vloni ropovod přepravil 40 milionů tun ropy pocházejících především z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a severní Afriky, uvedla na dotaz ČTK Paola Pasinová, mluvčí společnosti SIOT, správce ropovodu na italském území. Omezení podle ní nyní nepředstavuje kapacita přístavu Terstu, kde lodě ropu vykládají.
V loňském roce ropovod TAL přepravil 40,2 milionů tun ropy, což bylo nejvíce za posledních pět let. „Do České republiky jsme přepravili 3,8 milionu tun (ropy),“ uvedla Pasinová. S dokončením projektu TAL-PLUS, který financovala Česká republika, se přepravní kapacita navýší na 50,2 milionů tun ropy.
