„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů.
„Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech,“ uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. „A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj,“ dodal prezident středoasijské země.
Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že „některé kruhy“ v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale bylo podle něj přiznat vinu a omluvit se. „Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze,“ uvedl Alijev.
Letadlo Azerbaijan Airlines, které ve středu havarovalo, poškodilo nad ruským územím ostřelování ze země, uvedl ázerbájdžánský prezident Alijev.
Rusko bude muset upustit od svého moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu, řekl v dnes publikovaném rozhovoru s agenturou RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vrcholný diplomat zároveň obvinil Spojené státy z toho, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Washington se k jeho prohlášení zatím nevyjádřil.
V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Úmluva signatářům zakazovala výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Omezení se týkalo rovněž odpalovacích zařízení.
