„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajina nyní více než kdykoliv dříve potřebuje podporu, vzkázal západním spojencům Kyjeva polský premiér Donald Tusk. Při své předem neohlášené návštěvě se v západoukrajinském Lvově sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj podle agentury AFP naléhal na západní země, aby „urychleně posílily Ukrajinu na bojišti“, protože její armáda už několik měsíců ustupuje před ruskými silami.
Velká Británie uvalila sankce na 20 plavidel ruské „stínové flotily“ a přislíbila pomoc ve výši 35 milionů liber na opravu ukrajinské energetické sítě. Ruskou stínovou flotilu tvoří pololegální nákladní lodě, které přepravují ruské výrobky po celém světě v rozporu s mezinárodními sankcemi.
EU nedávno zakázala 52 plavidlům přepravujícím ruskou ropu v ceně vyšší než 60 dolarů za barel přístup do evropských přístavů. Podle odhadů je 70 % ruského vývozu ropy po moři přepravováno starými a špatně pojištěnými tankery, které napájejí válečnou kasu Kremlu a představují vážné nebezpečí pro životní prostředí
Případ napadení a únosu, ze kterých je obviněn poslanec Mykola Tyščenko, byl předán soudu, uvedl 17. prosince Státní úřad pro vyšetřování. Úřad uvedl, že ukončil vyšetřování proti Tyščenkovi na základě obvinění z nezákonného zadržení a napadení válečného veterána v Dnipru.
