„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Evropská komise (EK) v reakci na sporné rumunské prezidentské volby posílí kontrolu sociální sítě TikTok. Informovala o tom dnes exekutiva Evropské unie, která vyzvala čínského provozovatele platformy, aby uchoval data související s možnými riziky pro volby a společenskou debatu v unijních zemích.
První kolo rumunských prezidentských voleb vyhrál překvapivě proruský kritik EU a NATO Calin Georgescu, kterého podporovaly desetitisíce účtů na TikToku. Bruselský web Politico dnes upozornil, že podle odtajněných dokumentů rumunských tajných služeb byla kampaň velmi podobná manipulačním akcím, které Rusko podniká na Ukrajině a v Moldavsku.
Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích zavedlo Pobaltí. V Gruzii neustávají protesty proti rozhodnutí vládnoucí strany přerušit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií, demonstrace v Tbilisi se v noci na dnešek ale odehrála oproti předchozím dnům relativně pokojně a gruzínské úřady oznámily, že zahájily vyšetřování stížností na policejní brutalitu, uvedla média. Proti policejnímu násilí při rozhánění protestů se dříve ohradila EU.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil během svého projevu na jednání OBSE šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za válečného zločince. Šéf ruské diplomacie poté během své řeči hovořil o nacistickém režimu v Kyjevě. Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastní i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál.
„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. „Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě," dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, lžou".
