„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“
Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.
Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů.
Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.
