„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Německá ministryně zahraničí po dnešní schůzce se svými protějšky z Polska, Francie a Itálie ve Varšavě slíbila, že se její země nenechá zastrašit novou ruskou jadernou doktrínou. Berlín tuto chybu v minulosti udělal, ale nebude ji opakovat, řekla Annalena Baerbocková na tiskové konferenci podle agentury AP.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin si zahrává s naším strachem,“ řekla Baerbocková. „Nezačal to dělat jen před 1000 dny. Začal s tím už v roce 2014. A zvláště Německo tehdy udělalo chybu, zejména politicky, že se nechalo zastrašit,“ dodala v narážce na skutečnost, že právě před 1000 dny ruská vojska na Putinův rozkaz vpadla do sousední země. Šéfka německé diplomacie podle AP rovněž připustila, že Berlín tehdy udělal chybu, že nenaslouchal partnerům ve východní Evropě, kteří již tehdy dali jasně najevo, že nelze spoléhat na sliby z Kremlu. „Musíme investovat do vlastní bezpečnosti a ochrany,“ prohlásila.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě. V pozadí je dron, na jehož konstrukci se Dánsko finančně podílelo.
Útoky, které ukrajinská armáda podnikla v ruské Brjanské oblasti s nasazením raket dodaných Spojenými státy, jasně dokládají, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat. Dnes to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ukrajinská média dnes informovala o tom, že Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o útok americkými raketami v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou.
