„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Severní Korea nasadila na podporu ruské agrese na Ukrajině tisíce svých vojáků a nebezpečně tím rozšířila svou dosavadní vojenskou podporu Moskvy. V prohlášení to dnes uvedly členské státy Severoatlantické aliance společně s několika dalšími zeměmi. Komuniké dodává, že NATO se bude dál snažit bránit Rusku a jeho spojencům v podkopávání „globální stability“.
Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Charlese Michela připravena spolupracovat se Spojenými státy, zejména pokud jde o Ukrajinu či situaci na Blízkém východě, ale také v oblasti obchodu a bezpečnosti. Michel to uvedl po skončení dnešního neformálního summitu EU v Budapešti. Na tiskové konferenci vystoupil společně se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který setkání hostil.
Ukrajina repatriovala těla 563 vojáků, kteří přišli o život ve válce s Ruskem, oznámily dnes tiskové agentury s odvoláním na úřady. Ruská strana na oplátku obdržela těla 37 zabitých ruských vojáků, napsala agentura DPA s odvoláním na ruská média.
„Podařilo se repatriovat 320 těl obránců vlasti, kteří byli zabiti u Doněcka, a 89 těl vojáků zabitých u Bachmutu. Také se podařilo repatriovat 154 těl z márnic na území Ruska,“ oznámil koordinační štáb na sociální síti Telegram. Repatriace se podle něj podařila kromě přispění řady ukrajinských orgánů též za pomoci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Těla převeze ukrajinská armáda do státních zařízení, kde se znalci pokusí určit totožnost zemřelých.
