„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Šest let vězení žádá ruská prokuratura pro osmašedesátiletou pediatričku Naděždu Bujanovovou za to, co úřady označují jako šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informoval o tom dnes server Mediazona. Ruská lékařka obvinění odmítá. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce proti Ukrajině. Vynesení rozsudku je naplánováno na úterý 12. listopadu.
Příčinou doktorčina stíhání se stalo tvrzení Anastasije Akinšinové, vdovy po vojákovi zabitém během invaze. Ta do ordinace lékařky přivedla sedmiletého syna na vyšetření, a když chlapec začal zlobit, vysvětlovala, že se mu stýská po otci. Pediatrička jí údajně řekla, že její muž byl pro pro Ukrajinu „legitimní cíl“ a že Rusko si vše „zavinilo samo“.
Bujanovová popírá, že by něco takového pronesla, jde podle ní o pomluvu. Podle obhájců neexistují důkazy o tom, že by se tento rozhovor uskutečnil. Podle ruské služby BBC pediatrička vyjádřila pochybnosti o příčetnosti Akinšinové, potřebuje podle ní pomoc psychologa nebo psychiatra.
Italský prezident Sergio Mattarella se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a oba podepsali dohody o obchodu nebo technologiích, informovala agentura AP. Mezi zeměmi jsou nicméně politické rozpory ohledně ruská agrese na Ukrajině, kdy Itálie coby člen NATO zdůrazňuje pomoc Ukrajině, zatímco Čína posiluje spolupráci s Ruskem.
V Bělorusku se sešli ombudsmani Ukrajiny a Ruska, kteří jednali mimo jiné o válečných zajatcích. Vyplývá to z dnešního sdělení samotných činitelů znepřátelených zemí Dmytra Lubince a Taťjany Moskalkovové na sociálních sítích, kde oba doplnili fotografie ze setkání. Naposledy se veřejní ochránci práv Ruska a Ukrajiny sešli loni v Turecku, podotkla agentura AFP.
„Repatriace těl, předání dopisů (zajatců a jejich rodin) a seznamů (válečných zajatců), to jsou hlavní výsledky interakce s ruskou stranou,“ napsal na facebooku ukrajinský ombudsman Lubinec, jenž poznamenal, že setkání na blíže neupřesněném místě běloruského území se odehrálo za účasti Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a za asistence Běloruska.
