„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poblahopřál Donaldu Trumpovi, který pravděpodobně vyhrál americké prezidentské volby, k „působivému vítězství“. Zelenskyj, jehož země se se západní pomocí brání ozbrojené ruské agresi, na sociální síti X napsal, že Trumpovo odhodlání přistupovat ke globálním problémům v duchu hesla „mír prostřednictvím síly“ by mohl přiblížit „spravedlivý mír“ na Ukrajině.
Zelenskyj také připomněl zářijové setkání, kdy s Trumpem jako republikánským uchazečem o návrat do Bílého domu podle svého vyjádření diskutoval o svém plánu na dosažení vítězství a o způsobech, jak ukončit ruskou agresi.
„Oceňuji závazek prezidenta Trumpa držet se přístupu ‚míru prostřednictvím síly‘ v globálních záležitostech. To je přesně princip, který může prakticky přiblížit spravedlivý mír na Ukrajině,“ napsal s tím, že se těší na spolupráci a na „éru silných Spojených států amerických pod rázným vedením prezidenta Trumpa“. Ukrajina podle Zelenského spoléhá na to, že silná podpora obou politických táborů ve Spojených státech bude pokračovat.
Od zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa lze očekávat tlak na to, aby se Evropa víc starala o svou obranu, uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) ve vyjádření, které poskytlo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Lipavský je skeptický ohledně toho, že lze vyřešit válku na Ukrajině tak rychle, jak tvrdil Trump v kampani. Varoval před scénářem, kdy by mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát části svého území. „Evropo, víc se starej o svou obranu, dávej víc peněz na obranu,“ shrnul.
„Neumím si to představit, chtěl bych varovat před jakýmkoliv scénářem, který by se blížil tomu, co se stalo Československu v roce 1938, jakémukoliv Mnichovu, aby mocnosti Ukrajině nadiktovaly, že se má vzdát svého území,“ uvedl k ukončení války, o kterém mluví Trump. Jakýkoliv scénář konce války musí respektovat zásady OSN a územní celistvost Ukrajiny, která s ním musí souhlasit.
Ukrajinské systémy vzdušné obrany v noci na dnešek zničily 38 ruských dronů. S odvoláním na ukrajinské vojenské letectvo o tom informovala agentura Reuters.
V noci na dnešek nepřítel zaútočil na Oděskou oblast dvěma řízenými střelami z Černého moře a také vypustil 63 útočných bezpilotních letounů, napsal ráno ukrajinský generální štáb.
Letecký útok byl odražen protiletadlovými raketovými vojsky, letectvem, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami ukrajinského letectva a obranných sil. V ranních hodinách štáb potvrdil sestřelení 38 nepřátelských bezpilotních letounů v Oděské, Mykolajivské, Kyjevské, Sumské, Kirovohradské, Žytomyrské, Čerkaské, Černihivské a Záporožské oblasti.
