„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Jižní Korea má v úmyslu vyslat na Ukrajinu tým, který by monitoroval a analyzoval rozmístění severokorejských jednotek Ruskem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný jihokorejský činitel. Soul odhaduje, že nejméně 11.000 vojáků KLDR se přesunulo do Ruska a přes 3000 z nich už je blízko frontových linií na Ukrajině. Konkrétní místa Reuters nezmiňuje.
Americké ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. Do Kurské oblasti začátkem srpna překvapivě pronikla ukrajinská armáda a ovládá tam území o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních.
Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů ruská armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Belgorodskou a Orjolskou oblastí.
Po nočním útoku jsou v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno 18 lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.
Ukrajinské letectvo mezitím informovalo, že invazní síly zaútočily na Ukrajinu 62 drony a střelou neznámého typu, přičemž 33 bezpilotních strojů zlikvidovala protivzdušná obrana. Dalších 25 strojů podle něj zmizelo z radarů.
