„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ukrajinští vojáci pátým dnem drží frontové linie proti útočícím ruským silám v Kurské oblasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Již pět dní se Rusové snaží prolomit naši obranu v Kurské oblasti. Naši vojáci stojí pevně a podnikají protiútoky,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X, aniž by nabídl bližší podrobnosti.
Generální štáb ukrajinské armády na facebooku uvedl, že operace v ruské Kurské oblasti trvá a že ruské letectvo bombarduje vlastní území. Jen za dnešek zde provedlo šest vzdušných úderů.
Soud v Moskvě dnes uložil francouzskému badateli Laurentu Vinatierovi trest tří let odnětí svobody za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Odborník na mezinárodní vztahy a postsovětský prostor podle ruských úřadů již dříve vinu přiznal.
„Soud se rozhodl uznat Vinatiera vinným a uložit mu trest na tři roky v trestanecké kolonii s obecným režimem,“ citoval TASS ze soudního verdiktu. Prokuratura pro Francouze navrhovala tři roky a tři měsíce.
Rusové výzkumníka zatkli a obvinili počátkem června. Vinatier v Rusku pracoval pro švýcarskou nevládní organizaci, která vystupuje jako prostředník v konfliktech mimo oficiální diplomatické kanály. Ruská tajná služba ho vinila, že navázal četné kontakty s ruskými politology, ekonomy, vojenskými experty i vládními činiteli a shromažďoval od nich „vojenské a vojensko-technické informace, které by mohly být využity zahraničními zpravodajskými službami proti bezpečnosti Ruska“. Při vyšetřování však v jeho činnosti nebyly zjištěny žádné známky špionáže.
Ve třech ruských příhraničních oblastech zemřelo od roku 2022 v důsledku ukrajinských útoků bezmála 400 civilistů a desetitisíce jich musely opustit domovy. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
„V letech 2022 až 2024 bylo v důsledku (...) akcí ukrajinské armády v příhraničních okresech Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti zabito 398 civilistů a 1157 jich bylo zraněno,“ citoval TASS ruskou ombudsmanku.
