„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Ruské síly převzaly kontrolu nad městem Novohrodivka, které leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Vyplývá to z oznámení ruských agentur RIA Novosti a TASS, které se odvolávají na ruské ministerstvo obrany.
Ruské ozbrojené síly „osvobodily“ Novogrodovku v „Doněcké lidové republice“, uvedl TASS s odkazem ministerstvo obrany a s použitím ruského přepisu ukrajinského názvu. Při obsazení ukrajinských měst ruské oficiální zdroje používají výraz „osvobození“. Jako Doněckou lidovou republiku pak Moskva označuje okupovanou část Doněcké oblasti, kterou od září 2022 považuje za součást Ruské federace.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti na jihozápadě Ruska Vjačeslav Gladkov hlásí tři zraněné civilisty, včetně dvou dětí, při ukrajinském vzdušném útoku. Gladkov na telegramu uvedl, že zničeny byly dvě obytné budovy a dalších více než 15 objektů bylo poškozeno. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly v noci na dnešek nad Belgorodskou oblastí zničily dva drony vypuštěné z Ukrajiny.
Velel špionům, stal se známým jako obávaný chuligán – jedná se o 50letého Maksima Jeremina, který před pár dny „náhle“ zemřel za záhadných okolností. Oficiálně se říká, že se „udusil masem“, informuje britský deník The Sun. Jeremin se tak přidal na dlouhý seznam Rusů, kteří zemřeli znenadání. Kromě toho zesnulý muž dříve pracoval pod Vladimirem Putinem. Celý článek čtěte ZDE.
