„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Novou část porodnice a prenatálního centra dnes otevřeli v ukrajinském Lvově, který se ráno stal terčem krvavého ruského útoku. Operační a porodní sál i místnosti pro novorozence jsou umístěny v suterénu, aby byly rodičky i děti chráněny před ruskými raketami a drony. Jen za poslední den jich zde přišlo na svět 23. Česko na zdravotnické zařízení přispělo deseti miliony korun.
„Na prvním místě je to symbol brutality, ke které dochází vůči všem Ukrajincům. Na druhé straně (je to) taková určitá nadějeplná zpráva, která ukazuje, že my lidé si umíme pomáhat a neztrácíme naději,“ řekla dnes ve Lvově při slavnostním otevření porodnice šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Nejméně sedm mrtvých včetně tří dětí a 47 zraněných si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky na západoukrajinský Lvov. Ruské ministerstvo obrany dnes podle Reuters uvedlo, že k útoku použilo hypersonickou raketu Kinžal a že jejím cílem byl vojensko-průmyslový objekt. Moskva opakovaně tvrdí, že na Ukrajině nemíří na civilní budovy a zařízení, hlášení a snímky z Ukrajiny ale vypovídají o opaku. Rusko rovněž ničí energetickou infrastrukturu, na kterou jsou civilisté odkázáni.
Bilance ruského útoku na Poltavu stoupla na 53 mrtvých, pět lidí je pohřešováno. Podívejte se na fotografie z místa.
