„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Slovensko koupí šest izraelských systémů protivzdušné obrany za více než půl miliardy eur (12,5 miliardy korun). Podpis mezivládní dohody s izraelskou stranou se očekává do konce října. Informovala o tom agentura TASR s odvoláním na příslušný dokument, který dnes schválila vláda premiéra Roberta Fica.
Za předchozí vlády darovalo Slovensko svůj stárnoucí systém protivzdušné obrany S-300 Ukrajině, což současná vláda kritizuje.
Vlašimskému výrobci munice Sellier & Bellot loni vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb na 6,7 miliardy korun z předloňských 6,1 miliardy. Čistý zisk stoupl na 1,2 miliardy Kč, předloni přesáhl miliardu. Společnost se 1630 zaměstnanci, která je od května součástí skupiny Colt CZ Group, počítá s dalším růstem, řekl dnes novinářům generální ředitel Sellier & Bellot Radek Musil.
Připomněl, že firma v minulých 20 letech vyráběla na plnou strojní kapacitu. Loni v lednu otevřela novou halu, kterou zaplňuje výrobní technologií. „Z roku 2022 na rok 2023 byl náš nárůst v munici zhruba o 500 milionů korun. Vzhledem k tomu, že si veškeré stroje vyrábíme sami, veškerou technologii - což je naše výhoda a umožňuje nám to mimo jiné vstup na Ukrajinu - tak se chystáme dál pokračovat v růstu,“ dodal Musil.
Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali minulý měsíc po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážkovou munici Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, která je také součástí Colt CZ.
Kreml dnes kritizoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o plánu na ukončení války. O tom ukrajinská hlava státu hovořila v úterý na tiskové konferenci s tím, že ho chce v září předložit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a jeho dvěma potenciálním nástupcům ve Spojených státech. Moskva ale podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova hodlá pokračovat v bojích, napsala agentura TASS.
„Hlavním cílem tohoto plánu je donutit Rusko, aby válku ukončilo,“ řekl Zelenskyj v úterý k plánu, který má zahrnovat i zmínky o útocích na energetiku a ukrajinském vpádu do západoruské Kurské oblasti. Bližší detaily nepředstavil. Podle Peskova se jedná o „plán na vítězství nad Ruskou federací“.
„Není to poprvé, co jsme od představitelů kyjevského režimu slyšeli podobná prohlášení. (...) Budeme v naší speciální vojenské operaci pokračovat a dosáhneme všech našich cílů,“ uvedl mluvčí s odkazem na termín, který Moskva oficiálně používá pro svou invazi a válku na Ukrajině. Peskov dnes rovněž uvedl, že Moskva sice podporuje potřebu mírového urovnání konfliktu, jak o něm hovoří například Indie, v současnosti ale neexistuje žádný základ pro mírová jednání.
