„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Objevily se první údajné pozemní záběry škod po dnešním možném útoku dronu na ruskou leteckou základnu Marinovka ve Volgogradské oblasti. Žádné oficiální kanály zatím útok nepotvrdily. Fotografie naznačují poškození hangárů. „Uvnitř těchto hangárů byla zaparkována ruská vojenská letadla,“ tvrdí zatím nepotvrzené zdroje.
Ruský vojenský soud zrušil jako neplatný kontrakt dánského rappera Nicklase Hoffgaarda s ruským ministerstvem obrany, které Hoffgaarda poslalo do války proti Ukrajině. O verdiktu dnes informoval server Mediazona, který se odvolává na svého zpravodaje v soudní síni a na záznam na webu soudu.
Dán přicestoval do Ruska loni v létě, protože obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina a nesouhlasil s evropskými hodnotami. Aby rychleji získal povolení k pobytu, podepsal kontrakt s ministerstvem obrany v domnění, že si sám bude moci vybrat místo služby. Přál si sloužit jako pohraničník na Sibiři, řekl jeho advokát Roman Petrov.
Dána ale poslali do války proti Ukrajině, a tak se ocitl v okupovaném Luhansku. Hoffgaard si stěžoval, že jej ruští vojáci šikanovali, nutili jej pít vodku a obviňovali ho, že je západní špion. Rozhodl se proto napadnout kontrakt u soudu. Trval na tom, že smlouvu podepsal, aniž tušil, co vlastně podepisuje, protože neumí rusky. U první instance prohrál, ale odvolací soud mu dal za pravdu.
Ruské tankery, na něž Evropská unie uvalila sankce, jsou stále v provozu. Plují ale pod vlajkami jiných států a vyvážejí do zemí mimo EU. Upozornila na to agentura Reuters, a to na základě dat společnosti LSEG. Západní státy zavedly proti Rusku sérii sankcí za to, že ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.
Tanker Saga, který v minulosti nesl jméno NS Spirit, pluje pod vlajkou Barbadosu. Podle dat jej Rusové 8. srpna naložili 33.000 tunami ropných produktů v přístavu Vysock u severního pobřeží Finského zálivu. Tanker aktuálně směřuje k Suezskému průplavu, což by mohlo naznačovat, že míří do Asie.
Plavidlo Kavja, dříve nesoucí jméno Hana, se aktuálně plní naftou v Primorsku. Kam bude dodávka směřovat, se dosud neví.
Lodě ze sankčního seznamu nemohou vplout do přístavů členských států EU, ale to jim nebrání vykládat svůj obsah jinde. Dříve byly minimálně dva tankery ze sankčního seznamu zaměřeného na Írán vyloženy v čínských přístavech. Podle Reuters přepravovaly ruský topný olej.
Lodě Serenade (dříve NS Stream), N Cerna (dříve Canis Power) a Success (dříve SCF Amur), které byly rovněž zařazeny na sankční seznam EU, se podle údajů LSEG aktuálně nacházejí v Marmarském moři.
